Ministerstvo pro místní rozvoj čelilo potížím i dříve, některé strany jej chtěly zrušit

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo pro místní rozvoj Zdroj: profimedia.cz

V budově Ministerstva pro místní rozvoj zasahuje policie.
Ministerstvo pro místní rozvoj
Poslankyně Karla Šlechtová (ANO) vystoupila 14. listopadu 2018 v Praze na schůzi Poslanecké sněmovny. Poslanci debatovali o uzákonění možnosti manželství pro homosexuály a o opačné novele stvrzující manželství jako svazek muže a ženy.
Premiér Andrej Babiš a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová na schůzi Poslanecké sněmovny svolané 11. července 2018 v Praze k vyslovení důvěry Babišově menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD
Dostálová Klára
6
Fotogalerie

S ministerstvem pro místní rozvoj se i v minulosti pojila řada kauz a policejních vyšetřování. Některé politické strany přitom prosazovaly jeho úplné zrušení, dnes se naopak uvažuje o rozšíření jeho pravomocí. 

Jednou z nejznámějších kauz spojených s ministerstvem pro místní rozvoj, přes které proudí dotace z EU, je kauza ROP Severozápad, kterou provázely potíže už od roku 2010. Program byl kvůli neprůhlednému rozdělování peněz a chybám v projektech na dva roky pozastaven. EU vyměřila za chyby sankci 2,7 miliardy korun. Exředitel úřadu Petr Kušnierz za ovlivňování dotačních projektů dostal sedm let.

V roce 2015 na ministerstvu pro místní rozvoj také zasahovala protikorupční policie. Zajišťovala důkazy o IT zakázkách na monitorovací systém, který měl evidovat evropské dotace do roku 2020. Audit vypracovaný ministerstvem financí v tomto tendru objevil chyby. Většinu z nich však později ÚOHS a FÚ zamítly jako neopodstatněné a policie v letošním roce vyšetřování odložila. 

Ve stejném roce podala tehdejší ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) trestní oznámení na svého předchůdce Rostislava Vondrušku (za ČSSD). Důvodem bylo podezření z předražených zakázek za nákup reklamního prostoru agentury CzechTourism. Policie případ odložila.

Vondruška však nakonec přece jen u soudu skončil. Spolu s exředitelkou odboru ekonomiky CzechTourismu Andreou Gregorovou čelí obvinění z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Z peněz, které byly určeny na podporu cestovního ruchu, koupili údajně vouchery za celkem 600 tisíc korun na lázeňské relaxační pobyty, které podle obžaloby Vondruška rozdával svým známým či kolegům. 

Řada politiků přitom v minulosti zvažovala úplné zrušení údajně nepotřebného ministerstva a převedení jeho agendy na několik různých subjektů. V plánu to měl například i bývalý premiér Mirek Topolánek (ODS), nakonec k tomu však nedošlo. Ke zrušení se tehdy přikláněla také TOP 09, později Strana zelených a opět ODS v dobách premiéra Petra Nečase. Jiní naopak podobné volání vnímají jako pouhý populismus.

Podle ředitele Institutu politologických studií FSV UK Petra Jüptnera by takové řešení nedávalo příliš smysl. „Pokud bychom měli rušit každou instituci, kterou sužují kauzy, tak co by nám pak v České republice zbylo. Spíše by se mělo více tlačit na efektivní řízení ministerstva a zavedení kontrolních mechanismů,“ říká Jüptner. Ačkoliv by agenda MMR podle něj rozdělit šla, zvládnout takový přesun by bylo velmi náročné.

Jüptner navíc zdůrazňuje význam ministerstva pro místní rozvoj v prostředí České republiky, která má v poměru vůči zbytku populace jedny z nejmenších obcí v Evropské unii. „Podle mediálních výstupů  to ministerstvo vypadá jako jen nějaký přerozdělovač peněz, což samozřejmě vyvolává otázky, zda peníze nejdou jinam, než mají. Ale ministerstvo představuje také určitou formu podpory malým obcím, kterým úplně chybí nejen finance, ale i vlastní administrativní aparát,“ říká Jüptner.

I eurokomisařka a bývalá ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová je pro zachování a naopak ještě rozšíření pravomocí ministerstva. „Agenda každého ministerstva jde vždycky rozdělit mezi další ministerstva a šlo by to i v tomto případě. Ale než jej rušit, je naopak potřeba ministerstvo přeorientovat na funkci garanta dlouhodobých investic, což v Česku dlouhodobě chybí,“ říká Jourová.

Tuto variantu zároveň prosazuje i současná vláda Andreje Babiše, která zvažuje změnu kompetenčního zákona, v rámci kterého by se ministerstvo proměnilo na resort veřejných investic. 

Obavu z toho, že by už dnes kauzami zmítané ministerstvo masivní tok peněz, který by taková změna přinesla, nemuselo zvládnout, přitom nemá. S veřejnými zakázkami jsou podle ní problémy vždy. “Není to v objemu peněz ale v existenci veřejných zakázek jako takových. Jejich zadávání je riziková činnost a ministerstvo tím není postiženo více než ostatní instituce,” uvedla Jourová.