Ministři by podnikat neměli, shodují se právníci

Andrej Babiš (ANO) se v případě volebního úspěchu v parlamentních volbách 2017 bude muset vzdát Agrofertu i Mafry. Chce to zákon o střetu zájmu, který zřejmě projde Sněmovnou.

Andrej Babiš (ANO) se v případě volebního úspěchu v parlamentních volbách 2017 bude muset vzdát Agrofertu i Mafry. Chce to zákon o střetu zájmu, který zřejmě projde Sněmovnou. Zdroj: ČTK

Babišovy párky. V Česku vyrůstá nový domácí řetězec rychlého občerstvení Parky’s. Kostelecké  uzeniny ze skupiny Agrofert se chystají otevřít po celém Česku desítky stánků nabízejících zejména  hotdogy. Trh tu je. Zájem o rychlé občerstvení několiklet roste a počet provozoven přibývá.
Ministr financí a majitel Agrofertu Andrej Babiš
Ministr financí a majitel skupiny Agrofert Andrej Babiš
Andrej Babiš při rozhovoru pro Blesk
Andrej Babiš při rozhovoru pro Blesk
7
Fotogalerie

Ačkoli je osud zákona zatím nejistý, ministr financí Andrej Babiš se vlastnictví Agrofertu a fondu Hartenberg chce vzdát do konce ledna.

Upravený zákon o střetu zájmů čeká právní bitva roku, hlavní slovo bude mít Ústavní soud. Poslanci na nadcházející schůzi velmi pravděpodobně přehlasují veto prezidenta Miloše Zemana, který se chce na ústavní soudce obrátit. Stejný postup avizoval ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Šéf státní pokladny se podle svých slov vlastnictví Agrofertu i fondu Hartenberg, který investuje jeho peníze do zdravotnictví, vzdá do konce ledna. Akcie zemědělsko-potravinářského holdingu ovládajícího i významná média zřejmě převede do svěřenského fondu.

Právníci nechtějí předjímat, jak pře dopadne. Nemyslí si však, že Zeman s Babišem mají vítězství jisté. „Pan Babiš není jen poslanec, je člen exekutivy, a navíc ministr financí, který rozhoduje o přidělování dotací firmám. Takže konflikt zájmů v jeho případě nepochybně je, když právě jeho společnosti jsou největšími příjemci dotací u nás,“ řekl Vladimír Balaš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Dodal, že záleží na tom, zda se soud zaměří na střet zájmů, nebo na možné omezení soukromého vlastnictví, případně práva podílet se na veřejné moci.

I podle dalšího ústavního odborníka Václava Pavlíčka je nepřijatelné, aby se v rukou člena vlády koncentrovala tak velká politická, ekonomická a mediální moc. „Otázkou ale je, zda soud nebude zákon posuzovat tak, že je namířený proti jednotlivci,“ poznamenal.

K podnikání ministrů se nedávno vyjádřil také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Připomněl, že ve svých právech byli omezováni vždy. „Je řada momentů, které volají po změnách ústavy. Její autoři mohli, když už se inspirovali československou ústavou z roku 1920, zakotvit do základního zákona neslučitelnost funkce ministra s podnikatelskými či jinými ekonomickými aktivitami. Měla to stanovit zvláštní norma o tom, kdo může a za jakých okolností zastávat funkci ministra, která ale nikdy nebyla přijata,“ uvedl.