Místní posilovny končí kvůli úbytku členů. Na trh nastupují velké řetězce

Do Česka přichází první franšízová síť posiloven Clever fit původem z Německa.

Do Česka přichází první franšízová síť posiloven Clever fit původem z Německa. Zdroj: Clever fit

„Dalšího lockdownu se nebojíme, expanze do Česka stojí za to riziko,“ říká ředitel pro franšízy Clever fit Florian Dermühl.
2
Fotogalerie

Počet členů tuzemských fitness center a posiloven se oproti loňskému létu propadl o třetinu, odhaduje Česká komora fitness. Zatímco část provozoven řeší nižší zájem pomocí streamovaných tréninků, nově vznikající fitness centra se snaží nalákat zákazníky na moderní stroje a chytré technologie. Dovolit si to ovšem mohou jenom velké řetězce.

Už loni na jaře skončila podle odhadu České komory fitness každá desátá posilovna. V Německu se oproti tomu rozhodlo trvale zavřít jen 1,4 procenta provozovatelů fitness klubů, vyplývá ze zprávy Deloitte.

„V Česku dosud převažoval velký počet malých provozovatelů a provozoven, kteří jsou náchylnější na kolísání trhu, zatímco na západních trzích většinu tvoří velké sítě,“ vysvětluje šéf nově otevřených českých poboček německého fitness řetězce Clever fit Karel Jarušek. Značka provozuje po Evropě téměř tisíc provozoven a v září zahájila expanzi na český trh, kde sází na kvalitu sportovního vybavení a dostupné ceny.

Na rozdíl od českých provozovatelů vyhlíží německý řetězec lepší časy. „Už od jara registrujeme růst počtu členů ve všech našich pobočkách a v horizontu dvou nebo tří měsíců očekáváme návrat na předcovidovou úroveň,“ říká ředitel pro franšízy Clever fitu Florian Dermühl.

Přestože se prudký pokles členství v českých posilovnách zastavil už loni, tuzemský trh podle ředitelky České komory fitness Jany Havrdové stagnuje. „Zaznamenáváme výraznou opatrnost a minimum investic do stávajících provozoven – provozovatelé se bojí další vlny,“ konstatuje. Stavby nových provozoven se navíc komplikují problémy s dodávkami zboží i materiálů. „Nová fitness centra se sice stavějí, investoři však čelí nedostatku strojů a dlouhým prodlevám dodávek. I do našeho sektoru se promítá výrazný nárůst stavebních prací,“ dodává ředitelka.

Pandemie ovlivnila nejen návštěvnost a počet posiloven, ale i významně proměnila dlouhodobou nabídku jejich služeb. Zatímco tři čtvrtiny návštěvníků fitnessů se podle průzkumů chystají vrátit do posiloven, zbytku vyhovuje takzvaný hybridní model, kdy se cvičí v pohodlí domova za doprovodu streamovaného tréninku.

„Online cvičení zůstane pevnou součástí fitness ekosystému, ale zcela určitě nenahradí fyzickou přítomnost lidí na sportovištích,“ podotýká Havrdová.

Částečný přechod na online provoz ovšem neposkytuje menším provozovnám finanční pojistku do budoucna. „Evidujeme padesátiprocentní propad návštěvnosti, pořádali jsme i online lekce, ale to je jen maličkatá záplata pro některé lektory, pro nás je to akce ztrátová a bezvýznamná,“ říká majitelka pražského Domu jógy Jitka Sedlářová. Jógová studia stále bojují s výrazně nižší návštěvností, obdobné je to i u ostatních skupinových lekcí, potvrzuje ředitelka.

Rychlý a mnohdy nepředvídatelný vývoj situace ve fitness průmyslu v posledních letech dobře ukazuje příběh americké firmy Peloton. Startup, který nabízí posilovací stroje vybavené obrazovkami pro streamování virtuálních tréninkových kurzů a také placenou aplikaci, vznikl v roce 2013 jako kampaň na Kickstarteru. Tehdy jeho zakladatel John Foley přirovnal svou firmu k Tesle nebo Applu v oboru fitnessu. Přes Foleyův optimismus až do začátku pandemie byla společnost ztrátová.

Situace se otočila, když svět loni na jaře zažil první lockdown. Pelotonu začali rychle přibývat uživatelé, kteří byli najednou zavření doma bez možnosti navštěvovat posilovnu, nebo dokonce vyrazit na procházku do parku. Značka nabídla nejen streamované placené tréninky, ale i možnosti synchronizovat osobní nastavení tréninků s posilovacími stroji Pelotonu, a to za měsíční příspěvek 850 korun.

Už v dubnu 2020 oznámila firma rekord – 23 tisíc účastníků současně přihlášených na online trénink a zároveň dva miliony registrovaných členů. Dnes jich má více než dvojnásobek.

„Covid úplně změnil osud Pelotonu,“ řekl šéf firmy. Loni prohlásil, že míří k nejvyššímu možnému cíli – stu milionů uživatelů. „Na světě 200 milionů lidí navštěvuje posilovny. Jsou to miliony našich potenciálních zákazníků, kteří zatím cvičí z našeho pohledu na nekvalitních strojích a ve špatném zázemí,“ řekl kanálu CNBC.

Letošní rok zatím nenaplnil jeho očekávání. Cenné papíry amerického startupu se od začátku ledna propadly o více než třicet procent pod sto dolarů. Navzdory tomu předvídá červnová analýza Forbesu budoucí vzestup akcií takzvaných hybridních modelů fitness služeb. Tržby Pelotonu porostou podle jejích odhadů v průběhu dalších dvou let o 24 procent ze současných čtyř miliard na 9,5 miliardy dolarů.