Přidělování exekutorů soudy povede ke zvýšení příjmů každého exekutora o několik milionů korun ročně. Tvrdí to analýza České asociace věřitelů, která kritizuje návrh na zavedení takzvané teritoriality, o níž bude jednat sněmovního podvýboru pro exekuce. Sdružení exekutorů, které tlačí na změny exekučního řádu, stejně jako Exekutorská komora, závěry asociace dlužníků odmítají.
Úpravy systému exekucí by podle ekonoma Lukáše Kovandy, který analýzu vypracoval, snížily motivaci exekutorů a zhoršily platební morálku dlužníků. Míní, že by to dopadlo na ekonomiku soukromého sektoru i na udržitelnost veřejných financí.
„Zavedením teritoriality exekutorů a povinných záloh na náklady exekuce, o kterých bude jednat sněmovní podvýbor, by každý exekutor získal jistý příjem ve výši bezmála šest milionů korun ročně bez ohledu na výsledky a kvalitu práce,“ píše se v analýze.
Zavedení místní příslušnosti by znamenalo, že exekutory by si už libovolně nevybírali věřitelé, jako je tomu nyní. Podle bydliště dlužníka by jim je přidělovaly soudy.
Sdružení exekutorů Platforma za teritorialitu závěry analýzy odmítá. „Systém odměňování exekutorů bude zachovaný a bude stále motivační, protože i po zavedení teritoriality exekutor bude mít odměnu až z vymoženého plnění. Účelové a nepravdivé výroky o ztrátě motivace a snížení vymahatelnosti nejsou na místě. Jejich cílem je ovlivnění poslanců,“ uvedl mluvčí platformy a exekutor z Hradce Králové Martin Štika.
V loňském roce bylo v Česku podle údajů Exekutorské komory zahájeno 506 995 exekučních řízení. Návrh ministerstva spravedlnosti, který budou nyní znovu projednávat poslanci, počítá s tím, že při nařízení nové exekuce by věřitel v budoucnu měl platit zálohu na její náklady ve výši 2 750 korun.
„Při uvedeném ročním počtu zahájených exekučních řízení by to znamenalo, že jistá část příjmu exekutorů se v souhrnu navýší o bezmála 1,4 miliardy korun za rok,“ stojí dále v analýze, jejímž autorem je ekonom Kovanda.
„Institut zálohy náklady na chod exekutorského úřadu nepochybně nepokryje. Jeho smyslem je především korigovat systém zahajováním zjevně bezvýsledných exekucí,“ oponuje exekutor Štika.
Také Exekutorská komora s Kovandou nesouhlasí. „Analýza obsahuje značný počet chybných tvrzení,“ reagovalo vedení komory.
Martin Maisner z České advokátní komory namítá, že věřitel si nyní exekutora vybírá podle předchozích zkušeností, efektivity vymáhání a kvality poskytovaných služeb. „Zavedení teritoriality toto právo oprávněného vylučuje, čímž by zanikla soutěž mezi exekutory, kteří by ztratili jakoukoli motivaci k efektivnějšímu vymáhání,“ soudí.
Mluvčí Platformy za teritorialitu však poukazuje na to, že lukrativní pohledávky dlouhodobě řeší pouze několik největších exekutorských úřadů v Česku. „Institucionální věřitelé pod takzvanou efektivitu vymáhání často schovávají jiné dohody s exekutorem. Je obecně známo, že tito věřitelé si zvykli na pohodlí a nastavené klientské vazby s exekutorem, který se požadavkům takového věřitelé přizpůsobí,“ uvedl Štika s tím, že z těchto důvodů nemůže být o efektivitě vymáhání pohledávek řeč.
Teritorialita exekutorů se osvědčila například na Slovensku. Podle údajů Slovenské komory exekútorov se po zavedení místní příslušnosti vymahatelnost zvýšila a celý proces vymáhání významně urychlil. Příkladem je úspěšné vymáhání pohledávek zdravotní pojišťovny Dôvera, která dříve patřila mezi tvrdé odpůrce teritoriality.
