Plastové kartičky jako prostředek prokazování totožnosti už mají své nejlepší roky za sebou. V následujících letech by mělo být možné prokazovat se po celé Evropě také digitálně. Nedávno zveřejněný návrh Evropské komise zastřeší nynější různé podoby e-identity do jedné mobilní aplikace. Návrh by měl být schválen v příštím roce. Stále se však počítá s možností používat klasický občanský průkaz.
Evropská komise reaguje na to, že se za pandemie podstatná část života přesunula do digitálního prostředí. „Elektronická identifikace je nutnou podmínkou, bez které se v případě úřadování formou online služeb neobejdeme,“ podtrhuje důležitost návrhu Jiří Korbel, mluvčí ministerstva vnitra.
Vývoj a první tři roky provozu nového systému má podle Komise stát 10,5 milionu eur, zhruba 270 milionů korun.
V praxi by měla „digitální peněženka“ fungovat jako standardní občanský průkaz, se kterým bude možné prokazovat totožnost online i offline. Lidem se tak pod jedněmi přihlašovacími údaji zpřístupní na internetu evropské služby i služby české státní správy.
V projektu se počítá také se začleněním rozhraní komerčních subjektů, jako jsou klientské zóny bank a pojišťoven nebo profily na velkých internetových platformách. Tyto subjekty by dokonce měly mít povinnost digitální identitu akceptovat.
Ve fyzickém světě by bylo možné díky aplikaci sdružující informace o totožnosti prokazovat věk, uzavírat půjčky, vyplňovat daňové přiznání nebo kupovat léky na předpis kdekoli v EU.
„Návrh je skutečně revoluční,“ tvrdí Jaromír Talíř odpovědný za rozvoj české digitální identity MojeID. „Zatím se nicméně jedná o plán se spoustou otazníků, které se budou vyjasňovat v průběhu příštích měsíců,“ dodává.
V současnosti podle Evropské komise nějakou formu oficiálně uznávané a zabezpečené digitální identity používají lidé ve čtrnácti členských zemích. V Česku tak funguje takzvaná bankovní identita, eObčanka nebo služba MojeID.
Dosavadní využití digitální identity je podle Evropské komise stále omezené, často špatně dostupné a někdy zbytečně složité, což by měl společný systém zlepšit. „Užitek z toho budou mít také evropské firmy, které budou moci nabídnout novou škálu služeb,“ řekl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton.
Pozornost vzbuzuje, že Komise nenavrhuje vytvoření celoevropské digitální identity, ale pouze zastřešení stávajících digitálních identit. „Brusel otáčí kormidlo od dosavadního přístupu založeného na centrální identitě k decentralizované identitě, kdy uživatel bude mít svá data u sebe a bude se jimi prokazovat u každé konkrétní služby přímo,“ vysvětluje Talíř a dodává, že návrh je lepší pro bezpečí dat uživatelů, ale hrozí riziko neaktuálnosti údajů.
Soukromí občanů je však nejvyšší prioritou. „Držitel peněženky by měl sám rozhodovat, které údaje o své osobě a taky komu ze své peněženky poskytne,“ tvrdí mluvčí vnitra Korbel.
Přesto panují obavy z monopolního postavení Evropské unie. „Je důležité, aby sjednocování standardů pro správu identit nevytvořilo dominantní prostředí, ať už budou poskytovateli digitální identity vládní agentury, banky nebo internetové společnosti,“ komentuje Michal Pěchouček, technický ředitel české antivirové firmy Avast. Dodává, že s tím souvisí i potřeba demokratizace, aby bylo řešení dostupné pro co nejvíce lidí bez nějakých omezení, jako je například účet v bance.
S tím se neztotožňují zástupci bank, kteří prosazují svou bankovní identitu. „Největší výhoda bankovní identity spočívá v tom, že ji všichni klienti mají a každodenně ji používají už roky ve službách své banky, a nemusejí si tedy aktivovat cokoli nového,“ zdůrazňuje manažer bankovní identity v Komerční bance Jakub Vlček. Bankovní řešení má podle něho potenciál stát se nejoblíbenější vzhledem k tomu, že ji v Česku používá až šest milionů lidí.
Průměrný uživatel internetu se podle heslové peněženky Nordpass identifikuje až stovkou různých přihlašovacích údajů a očekává se, že toto číslo ještě poroste. Talíř i Pěchouček se ale shodují, že vývoj technologií pro správu identit jednoznačně spěje k možnosti přihlašovat se do všech služeb jedním loginem. „Sjednocení všech přihlašovacích údajů bych ale neočekával v horizontu pěti, a možná ani deseti let,“ dodává expert z MojeID.
Kromě mnoha výhod digitálních identit je potřeba myslet i na problémy. Zodpovědnost je jak na poskytovatelích, tak uživatelích. „Masivnímu nasazení technologií pro správu identit musí předcházet v první řadě vysoké zabezpečení a také správci identit dostatečně prověření na schopnost privátní práce s daty,“ připomíná Pěchouček.
Základní riziko spočívá podle Talíře v možnosti zneužití cizí identity. Je to podobné jako při ztrátě občanského průkazu ve fyzickém světě. Uživatel by každopádně měl být při správě svých prostředků digitální identity maximálně opatrný.
Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí?
