Nejvíc zaměstnanců ve směnném provozu je ve zpracovatelském průmyslu. Pracuje v něm 457 tisíc lidí. V obchodě se to týká 148 tisíc zaměstnanců a ve zdravotnictví a sociální péči 124 tisíc pracovníků. V prodeji a službách dělalo na směny 51 procent zaměstnanců. Týká se to také 16 procent úředníků a každého zhruba šestnáctého řídicího pracovníka.
Nejčastěji směnují mladí
Podle statistiků jsou v Česku rozdíly v podílu směnné práce žen a mužů mizivé. Mnoho žen totiž působí v obchodě, zdravotnictví a sociálních službách.
Nejčastěji na směny pracují lidé do 25 let. Z těchto nejmladších zaměstnanců směnují dvě pětiny. „Ženy v tomto věku pracují na směny výrazně častěji než muži,“ podotkli statistici.
Ve směnném provozu dělá 30 procent zaměstnanců mezi 25 a 29 lety a 27 procent mezi 30 a 34 lety. Podíl žen ve srovnání s podílem mužů v těchto věkových kategoriích klesá. Po pětatřicítce ale znovu ve směnování ženy vedou, a to až do důchodového věku.
Mezi lety 2002 až 2005 se podíl lidí, kteří v Česku chodili do práce na směny, pohyboval těsně pod hranicí 30 procent. Přes ni se přehoupl v roce 2006. Od roku 2007 byl kolem 28 či 29 procent. V roce 2012 činil 28,1 procenta.
V EU vede Chorvatsko
V osmadvacítce pracuje na směny v průměru 18 procent lidí. Česko tak patří v EU k přeborníkům ve směnné práci, skončilo na páté příčce.
Nejvíc se na směny pracuje v Chorvatsku. V roce 2012 mělo směny 34 procent tamních zaměstnanců. Ve Slovinsku a na Slovensku to bylo 31 procent lidí, v Polsku pak 30 procent.
Naopak nejméně dělají na směny Dánové. Takto pracuje jen pět procent z nich. Ve Francii a Belgii je to sedm procent zaměstnanců, v Nizozemsku osm procent. Například v Rakousku má směny 19 procent pracovníků a v Německu 17 procent.
Příznivé počasí uspíšilo sezónní práce a snížilo nezaměstnanost
