Navzdory shodě ministerstev práce a financí zvýšit životní a existenční minimum není jasné, zda si nejchudší lidé polepší už od března, nebo až v dalších měsících. Zatímco minimální mzdu zvedá vláda v posledních letech pravidelně, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory naposledy valorizovala na začátku roku 2012. První z nich nyní činí 3410 korun, druhá pak 2200 korun.
Pokud vláda nárůst odsouhlasí, jen letos bude muset šéfka rezortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) vynaložit přes čtyři sta milionů korun. Až dosud narážela na odpor ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), která změnila postoj.
„Rozporovat nebudeme ani navrhovaný termín účinnosti od března, který ale bude záviset na legislativním procesu,“ řekl Tomáš Weiss z tiskového oddělení ministerstva financí.
Schillerová otočila poté, co ji Maláčová opakovaně ujistila, že má v rozpočtu na letošní rok peníze na všechny výdaje, které z návrhu plynou. „Shoda je na tom, že za posledních osm let vzrostla inflace,“ dodal Weiss.
Maláčová, která navýšení prosazuje už od nástupu do funkce, chce pomoci hlavně dětem a seniorům.
„Ministerstvo hodlá valorizovat životní a existenční minimum o celkovou inflaci, která za tu dobu dosáhla 13,2 procenta,“ uvedla Kristýna Křupková z rezortu práce.
Nevíte, zda máte nárok na příspěvek na bydlení? Zjistěte to z on-line kalkulačky >>>
Ani Maláčová však neví, zda vláda tento měsíc změnu odsouhlasí, aby se dávky zvedly už od března.
„Termín zatím není jasný, budeme o něm včas informovat,“ podotkla Křupková s tím, že všechny připomínky ostatních úřadů k návrhu vládního nařízení už jsou vypořádány. Životní minimum by se zvýšilo o 450 korun měsíčně na 3860 korun a existenční o 290 korun na 2490 korun. Navázány na ně jsou přídavky na děti, porodné nebo doplatky na bydlení, na něž by dosáhl větší počet rodin.
Podle dosavadních propočtů by úřad Maláčové na životním minimu letos vyplatil o 340 milionů korun více a na existenčním o devadesát milionů. O valorizaci rozhoduje pouze vláda svým nařízením. Není tedy nutná novela zákona, s níž by musel souhlasit parlament.
Životní a existenční minimum jsou nejnižší hranice peněžních příjmů, které mají zajistit, aby se lidé neocitli v hmotné nouzi a měli na potraviny a další nezbytné věci. Náklady na bydlení do těchto dávek nespadají. 
