Na první pozici se v hodnocení umístilo Finsko, následováno Kanadou, Dánskem, Austrálií a Švýcarskem. Mezi prvními se rovněž umístila většina západoevropských zemí, kromě Kanady se v první dvacítce umístily pouze další tři mimoevropské státy.
Na desátém místě Nový Zéland, na čtrnácté pozici Japonsko a až jako devatenácté Spojené státy. Ty sice bodovaly v kategoriích spjatých s ekonomikou, zároveň ale byly kritizovány za špatný přístup ke zdravotní péči a vzdělání.
Česká republika v žebříčku obsadila 22. místo, nachází se tedy těsně za Portugalskem a Slovinskem. To se umístilo mezi státy východního bloku jako první. Česko v žebříčku bodovalo především v kategorii „základních lidských potřeb,“ celosvětově se v ní umístilo na čtvrté pozici. Základními lidskými potřebami index myslí například dostupnost lékařské péče, bezpečnost v zemi nebo přístup k čisté vodě.
Náš severní soused, Polsko, se umístilo na 30. pozici, těsně následováno Slovenskem. Obecně špatně byly hodnoceny africké země, posledním státem v žebříčku je Středoafrická republika. Některé země, například KLDR, však nebyly kvůli nedostatku dat hodnoceny.
Index vzniknul v roce 2012 jako alternativa k měření HDP. To zohledňuje pouze výkonnost dané ekonomiky. Proto se některé světové velmoci a ekonomiky neumístily na prvních pozicích. Žebříček se snaží zohledňovat takzvané „globální cíle“ OSN.
