Vládní ČSSD, hnutí Andreje Babiše a lidovci se pohybují uprostřed těchto proudů, ale ani mezi nimi nepanuje úplná shoda. Babiš už předložil návrh nového zákona, který má platit od ledna 2016.
Zatímco minulý rok hlavu státu a parlamentní strany nejvíce zaměstnala snaha odpolitizovat státní správu, letos svedou bitvu právě o majetková přiznání. Naplno se má rozhořet na lednové schůzi Poslanecké sněmovny.
Zeman už vyjádřil obavy, aby předpis nebyl přijat ve „vykastrované podobě jako služební zákon“. Podle něj by měl zasahovat co nejvíce do minulosti. „Přál bych si, aby zákon o prokazování původu majetku byl co nejtvrdší. Pravicová opozice ale udělá vše pro to, aby byl co nejměkčí, nebo aby nebyl vůbec,“ řekl prezident.
| Zabavovat se nebude, danit navíc ano |
|---|
| Návrh nového zákona ministra financí Andreje Babiše nepočítá se zabavováním domů, automobilů, šperků či obrazů, ale s dodatečným zdaněním těch, kteří by neprokázali, jak k majetku nad pět milionů korun přišli. Daň by se však mohla vyšplhat až na stoprocentní sazbu, pokud by dotyčný s úřady nespolupracoval. V opačném případě by činila dvacet až padesát procent. Návrh také předpokládá novelizaci normy o dani z příjmu a trestního zákona s růstem nynější nejvyšší trestní sazby až jednoho roku vězení na čtyřnásobek. |
Premiér Bohuslav Sobotka chce plně funkční normu, která zvýší autoritu daňové správy a odstraší podvodníky. V narážce na ústavní pořádek však varuje před „populistickým plácnutím do vody, které zruší Ústavní soud“.
V rozporu se základním zákonem se může ocitnout především snaha o co největší zpětnou platnost. V této souvislosti Zeman hovoří o takzvané nepravé retroaktivitě. V praxi jde například o to, že pokud po uzavření pracovní smlouvy poklesne dohodnutá mzda pod nově vyhlášenou minimální mzdu, musí ji zaměstnavatel zvýšit. V trestním právu pak podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavy, platí, že pozdější paragrafy se aplikují vždy, pokud jsou pro pachatele příznivější. Tedy nikoli tvrdší, jak si přeje Zeman.
Další zásadní změnou má být to, že důkazní břemeno by už nenesly úřady, ale naopak lidé podezřelí z korupce nebo daňových úniků. Kdo by nedokázal doložit příjmy, stát by mu je dodatečně zdanil, případně by ho poslal až na čtyři roky za mříže. „Určitě nebudeme souhlasit s návrhem, který by z každého zámožného člověka automaticky udělal sprostého podezřelého,“ uvedl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
