Nemocnice kolabují, chybí pečující personál. Další lékaře a sestry mohou povolat hejtmani

Krizová lůžka pro pacienty s COVID-19 jsou na hraně kapacit

Krizová lůžka pro pacienty s COVID-19 jsou na hraně kapacit Zdroj: ČTK/Kubeš Slavomír

Benešovská nemocnice je po hackerském útoku opět plně v provozu
Krizová lůžka pro pacienty s COVID-19 jsou na hraně kapacit
Krizová lůžka pro pacienty s COVID-19 jsou na hraně kapacit
4
Fotogalerie

Nemocnice ve Středočeském, Pardubickém i Karlovarském kraji vyčerpaly kvůli covidu téměř všechny kapacity. Po Pardubickém kraji, který už včera vyhlásil stav hromadného ohrožení osob, ke stejnému kroku přistopily i některá zařízení ve Středočeském kraji. Také nemocnice v Karlovarském kraji budou poskytovat jen neodkladnou a nezbytnou péči podle dostupných sil a prostředků. Vláda proto udělila hejtmanům pravomoc povolat do nemocnic lékaře a sestry z neakutní péče, aby pomáhali v péči o covidové pacienty. Výjimku mají praktičtí lékaři. 

Od čtvrtka budou moct hejtmani a pražský primátor nařídit pracovní povinnost lékařům i nelékařským zdravotnickým pracovníkům s výjimkou těch lékařů, kteří registrují pacienty, tedy například praktiků a gynekologů.

Pracovní povinnost by se podle Blatného mohla týkat například zdravotníků, kteří poskytují neakutní artroskopické výkony, plastické operace nebo jednodenní péči. Do nemocnic by kraje mohly povolat spolu s lékaři také třeba anesteziology i zdravotní sestry. „Je to komunikováno se zdravotními pojišťovnami, aby těmto zařízením byla jejich pomoc kompenzována, aby je to nepoškodilo,“ doplnil ministr.

Nemocnice mají představitele krajů informovat o svých potřebách, uvedl Blatný. Doplnil, že dál zvažuje i možnost povolání mediků. Vzhledem k jejich studijním povinnostem k tomu zatím nepřikročil.

Vláda řešila také otázku převozů pacientů s COVID-19 do zahraničí. Zatím nebyl systém aktivován, v případě potřeby může být ale okamžitě využit, žádat o pomoc se případně bude centrálně přes systém včasného varování, uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).  O možném přesunu pacientů se podle Blatného jedná zejména s Německem, zhruba 20 lůžek pro pacienty na intenzivní péči by od 6. března poskytlo také Švýcarsko.

Vicepremiér a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že Česká republika má dojednaných 19 míst v Německu. Švýcarsko podle něj nabízí dvacítku míst včetně přepravy vlastním letadlem. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) jeho úřad učinil kroky, aby bylo možné využít také polskou pomoc. Hamáček v této souvislosti hovořil o kvótě 200 lůžek.

Kolaps nemocnic

V Benešově, Mladé Boleslavi i Kolíně vyhlásily stav hromadného postižení osob. Během dneška či čtvrtka lze totéž očekávat v dalších středočeských zdravotnických zařízeních, případně plošně v celém kraji, uvedla hejtmanka Petra Pecková (STAN). Podle hejtmanství je ve středočeských nemocnicích 768 pacientů s koronavirem, z toho 156 ve vážném stavu.

Kvůli vyčerpání kapacit v nemocnicích ke stejnému opatření přikročil již dříve Pardubický kraj. V takovém stavu péče v nemocnici neodpovídá běžnému standardu. Také nemocnice v Karolvarském kraji budou poskytovat jen neodkladnou a nezbytnou péči, uvedl ve středu večer po jednání krajského krizového štábu hejtman Petr Kulhánek (za STAN). Bezpečnostní rada a krizový štáb Karlovarského kraje projednávaly také stav hromadného postižení osob. Ten ale vyhlášen nebyl. 

Situace se zhoršuje ve všech okresech Středočesého kraje. Krajský krizový štáb proto bude ve čtvrtek zvažovat vyhlášení stavu hromadného postižení pro celé území kraje, řekla mluvčí hejtmanství Martina Kemrová.

Podle krajského radního pro zdravotnictví Pavla Pavlíka (ODS) se kapacita nemocnic blíží vyčerpání. Na jednotkách intenzivní péče je volných devět lůžek pro covidové pacienty. „Situce není růžová, nelepší se, ale zatím to není tak dramatické, že bychom byli úplně na nule. Ale je to v podstatě číslo, které se té nule limitně blíží,“ uvedl.

Stav hromadného postižení je mimořádnou událostí, při níž se zdravotnické zařízení dostává do režimu provozu, kdy úroveň poskytované péče kvůli nedostatku zdrojů už neodpovídá běžnému standardu poskytování zdravotní péče v ČR. „Poskytovatel zdravotní péče jej vyhlásí v případě vyčerpání všech běžně provozovaných i reprofilizovaných lůžkových kapacit, kdy již není schopen další kapacity vytvořit či při dalším navyšování počtu lůžek garantovat očekávaný rozsah a kvalitu poskytované péče,“ dodala Pecková.

Podle odborníka na zdravotnické právo Ondřeje Dostála není stav hromadného postižení osob žádným mimořádným stavem, ale popisem situace a chování záchranářů například po hromadných nehodách. Pro nemocnice a pacienty a jejich práva nemá takový žádný dopad, míní právník. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) dnes novinářům řekl, že pardubický krok chápe především jako konstatování faktu. „Souvisí se způsobem, jak zdravotnická zařízení odbavují nebo řeší případy, je to stav, kdy není možné poskytnout ideální péči všem a je třeba začít uplatňovat nějaké priority,“ uvedl ministr po jednání Ústředního krizového štábu.