„O možnost tisknout peníze už politici přišli, když vznikly nezávislé centrální banky. Pravomoc vytvářet obrovské dluhy jim však zůstala,“ řekl serveru makroekonom ČSOB Tomáš Sedláček, který má v NERV na starosti veřejné finance.
Součet deficitu nebo přebytku a růstu nebo poklesu hrubého domácího produktu (HDP) by musel být roven čtyřem. Takže například při růstu ekonomiky desetiprocentním tempem by vláda musela vytvořit šestiprocentní přebytek rozpočtu, upřesnil Sedláček. Rada by tak mohla vládě umožnit zadlužení v případě krize, ale naopak by jí naordinovala úspory v době růstu. Dluhy by tedy ve skutečnosti byly na příděl.
Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2010 schodkem 156,4 miliardy korun. Deficit veřejných financí činil 4,7 procenta HDP.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) poznamenal, že o výši dluhu, daní či o výši výdajů rozhoduje jeden jediný orgán, a to je Poslanecká sněmovna. Vláda to jen navrhuje. Představa, že jakákoli nevolená instituce bude mít kompetence sněmovny je naprosto absurdní, řekl serveru Kalousek.
Ekonomický expert ODS a ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek serveru řekl, že návrh NERV je „příliš extenzivní“. Úlohu Rozpočtové rady, k jejímuž vzniku se vláda zavazuje ve svém programovém prohlášení, vidí spíše v posuzování dopadů chystaných změn a v možném včasném varování před hrozícími ekonomickými problémy.
NERV v oblasti veřejných financí navrhuje další opatření. Například snížení platu politiků, kteří nedodrží schválený rozpočet, případně povinné zavedení cílů, které by politici a náměstci museli plnit. Jejich plnění by se posléze vyhodnocovalo a podle úspěšnosti by dotyční byli odměněni, napsal dnes iHNed.cz.
