Protesty zemědělců proti přísným regulacím Evropské unie, vysokým vstupním nákladům nebo levné konkurenci ze třetích zemí, které letos zasáhly většinu států sedmadvacítky, dorazily do Česka. V příštím týdnu se uskuteční hned dvě rozsáhlé akce na podporu evropských farmářů, v Praze a v pohraničí, byť pouze jednu z nich oficiálně iniciovaly tuzemské zemědělské organizace. Podle expertů jde o závažné a dlouho opomíjené téma, které se promítne i do nadcházejících voleb do Evropského parlamentu a může ovlivnit ambiciózní zelené cíle EU.
Vedení Agrární komory ČR se tento týden domluvilo se svými kolegy ze států střední a východní Evropy na uspořádání protestní jízdy, která proběhne na mezinárodních hranicích ve čtvrtek 22. února. Do akce se kromě Čechů zapojí i zemědělci ze Slovenska, Polska, Maďarska a z pobaltských republik. „Rozumíme, že jsou farmáři zoufalí z postoje českých a evropských politiků, kteří jejich problémy příliš neřeší. Proto jsme vyzvali zemědělce napříč republikou bez ohledu na jejich velikost či výrobní zaměření, aby se spojili a řešili své problémy společně, nejlépe na celoevropské úrovni,“ uvádí mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Komora podle svého prezidenta Jana Doležala zároveň dala ministrovi zemědělství Markovi Výbornému (KDU-ČSL) ultimátum do 1. března, aby po dohodě s vládní pětikoalicí navrhnul přijatelné řešení. „Pokud s ním nepřijde, Agrární komora podpoří protesty, které už místy živelně propukají napříč republikou,“ varuje Doležal.
Kladně se k postupu Agrární komory vyjádřila i největší zemědělská společnost v tuzemsku, skupina Agrofert expremiéra Andreje Babiše (ANO). „Sdílíme obavy evropských zemědělců o budoucnost tohoto sektoru v EU. Pokud si chce Evropa zachovat potravinovou bezpečnost, tedy i lokální produkci kvalitních a bezpečných zemědělských komodit a potravin, pak musí své zemědělce podporovat,“ míní PR manažer Agrofertu Pavel Heřmanský.
Ministerstvo zemědělství sdělilo e15, že se stížnostmi farmářů intenzivně zabývá a pravidelně jedná se zástupci Agrární komory a Asociace soukromého zemědělství. „Řada věcí, proti kterým zemědělci protestují, je v řešení, některé už dokonce stanovené jsou. Řešíme například minimalizaci byrokracie, což je celoevropský problém,“ říká mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Připomněl také, že ministr Výborný loni dojednal navýšení mimořádné evropské podpory pro zemědělce o příspěvek z českého státního rozpočtu ve výši osmdesáti milionů korun a apeloval na Evropskou unii, aby navrhla jednotný unijní postup ohledně dovozu levného obilí z Ukrajiny.
Prahu obsadí přes tisíc traktorů
Samostatnou protestní akci chystá už na pondělí 19. února iniciativa v čele s odborovým předákem Bohumírem Dufkem. Její organizátoři slibují, že do Prahy vyjede více než tisícovka traktorů. „Tato akce bude mít výrazný negativní vliv na dopravu v hlavním městě, a to nejen v místě blokády na magistrále, ale i v širokém okolí a teoreticky i na příjezdech do Prahy a ve Středočeském kraji,“ upozorňuje náměstek pražského primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti).
Z profilů organizátorů, mezi nimiž je několik lidí napojených na tuzemskou dezinformační scénu, i z dosavadních informací zveřejněných na stránce protestu myzemedelci.cz se nicméně zdá, že primárním cílem této akce je spíš kritika současné vlády a klimatických politik EU.
Také zástupci českých zemědělských organizací včetně Agrární komory se od pondělního protestu důrazně distancují. Jeho pořadatelé podle nich nezastupují zájmy sedláků. „Hovoří o změně vlády a nahrazení vlády parlamentních stran vládou odborníků, to rozhodně nepodporujeme,“ prohlásil předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. V podobném duchu se vyjádřilo i ministerstvo zemědělství: „Protesty ohlášené na 19. února nejsou organizované žádnou nevládní organizací, která oficiálně a legitimně zastupuje naše zemědělce. Navíc jsme od organizátorů neobdrželi žádné konkrétní požadavky.“
Mluvčí blížící se akce a bývalý šéf Agrární komory Zdeněk Jandejsek s tím ale nesouhlasí. „Je to lež. Poslali jsme ministrovi Výbornému i předsedovi vlády desítky dopisů, a nikdo nám na ně nikdy neodpověděl,“ stěžuje si Jandejsek. Současné vedení Agrární komory podle něj „tvoří úředníci, kteří v zemědělství nikdy nepracovali, jdou na ruku vládě a nevyvíjejí vůbec žádný apel na to, aby se něco změnilo“. Odmítl i nařčení, že se pondělního protestu nezúčastní skuteční zemědělci. „Teď jsem navíc dostal zprávu, že nám policie bude bránit ve vjezdu na dálnice, takže se bude jezdit po malých městech a vesnicích a zase akorát udělají peklo lidem,“ tvrdí Jandejsek.
Komplikace pro volby i Green Deal
Protesty evropských zemědělců propukly už v minulém roce, tehdy se však omezily výhradně na východní křídlo Evropské unie. Způsobila je především nespokojenost domácích producentů s importem levnějšího obilí z Ukrajiny na unijní trh. Evropská komise totiž dočasně osvobodila válkou zasaženou zemi od celních poplatků. Nynější protesty, které ve velkém měřítku zasáhly Německo, Francii, Španělsko, Belgii, Nizozemsko nebo i mimounijní Velkou Británii, mají složitější příčiny a týkají se například zdražování energií, dopravy a hnojiv, kvůli čemuž pěstitelům klesají výnosy. Konkrétně v Česku panují spory o nastavení zemědělských dotací, které jsou podle kritiků diskriminační vůči středním podnikům a družstvům.
Farmáři čelí také přísným unijním pravidlům navázaným na klimatické cíle sedmadvacítky, která je znevýhodňují oproti globální konkurenci. Jde třeba o zdanění nafty, kterou zemědělci potřebují pro provoz traktorů, nebo o ukončení různých subvencí na fosilní paliva. „Zatímco ve velkém průmyslu je tohle řešeno uhlíkovým clem, které vyrovnává pozice unijních a mimounijních výrobců, v zemědělství podobné řešení zatím nemáme,“ vysvětluje analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth Březovský.
Ten dále poukazuje na to, že ačkoli zemědělský sektor patří k významným znečišťovatelům ovzduší, je zodpovědný zhruba za deset procent všech emisí skleníkových plynů. V Evropě ale dosud nebyla politická vůle se touto skutečností zabývat a odvětví bylo v dosavadní komunikaci Bruselu o klimatických ambicích sedmadvacítky opomíjeno.
Pokud chce Evropská unie dodržet své klimatické cíle, bude muset podle Březovského zavést pobídky, které budou zemědělce motivovat k tomu, aby se sektor transformoval, byl méně uhlíkově náročný a současně zůstal konkurenceschopný vůči mimounijním pěstitelům. „To bude jeden z hlavních úkolů nové Evropské komise,“ myslí si analytik. I proto očekává, že se protesty farmářů stanou klíčovým tématem v červnových volbách do europarlamentu a nepochybně se jej budou snažit zneužít kandidáti extremistických stran.
„Zemědělství má sice marginální vliv na růst evropského HDP, ani té pracovní síly v něm není příliš, ale je s ním spojený takový ten emocionální náboj, že jde vlastně o potravinovou bezpečnost a to, že budeme závislí na dovozu z cizích zemí. To se do volebních kampaní určitě promítne,“ podotýká Březovský.
V zahraničí protesty probíhaly i velmi agresivní formou. Nespokojení zemědělci například zapálili oheň před budovou Evropského parlamentu v Bruselu:
