Proti tomu, aby NKÚ mohl prověřovat společnosti se státním podílem, se dříve stavěla ODS a navrhovala povinné audity. Pro novelu jako celek hlasovalo 150 ze 161 přítomných poslanců. Proti byli tři občanští demokraté Boris Šťastný, Jan Bureš a David Vodrážka. Nakonec je výsledná novela koaličním kompromisem. Proti byly Věci vřejné, ale o návrhu Kateřiny Klasnové (VV), podle kterého by se mohly kontroly úřadu týkat jakékoli firmy s většinovým podílem státu, kraje nebo obce, se už nehlasovalo.
Klasnová žertem podotkla, že jedinou dlouhodobou většinu ve Sněmovně má ČEZ, a připomněla spekulace, že tato firma financuje některé politické strany. „Kontrola této instituce je naprosto nezbytná,“ soudí také její stranický kolega Petr Skokan.
Proč ne ČEZ, když v Polsku to jde?
Podobně to vidí i Ekologický právní servis (EPS). „Je škoda, že ČEZu se tato změna vyhne i přesto, že proto neexistují pádné důvody. Je to podmínka šitá na míru společnosti ČEZ, do kterého ODS od začátku NKÚ odmítá pustit, přičemž veřejnost neslyšela jediný pádný důvod, proč ČEZ NKÚ kontrolován být nemůže. Například v Polsku podléhá kontrole tamního nejvyššího kontrolního úřadu PKN Orlen, KGHM Polska Miedz nebo pojišťovna PZU v Rakousku tamní pošta Österreichsche Post. Petrochemické rafinérky PKN Orlen jsou přitom podobně jako ČEZ také kótovány na burze a i ony jsou pokládány za strategickou energetickou firmu středoevropského významu,“ uvedl Martin Fadrný z EPS.
I tak je ale podle Fadrného schválení novely je velkým krokem pozitivním směrem. „Zákon o rozšíření pravomocí NKÚ na státní a obecní firmy je prvním skutečně protikorupčním krokem této vlády a je navíc velmi aktuální, jak se v poslední době ukazuje na kauzách v Pražském dopravním podniku nebo ČD Cargo,“ dodal Fadrný.
Zpravodaj a předseda výboru pro veřejnou správu Stanislav Polčák (TOP 09) řekl, že politickou dohodu o kontrole společností respektuje. Každá další politická reprezentace bude moci výjimku pro ČEZ zrušit, ústava tomu nebrání, poznamenal. Zdůraznil také, že úprava neznamená, že ČEZ není pod kontrolou, a zmínil finanční úřady.
Novela zákona navazuje na ústavní změnu, kterou Sněmovna schválila už dřív a čeká na projednání v horní komoře. Ústavní novela a zákon dále předpokládají, že se prověrkové pravomoci NKÚ rozšíří na kraje a obce a také na veřejnoprávní subjekty. Nyní může úřad kontrolovat jen hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. V případě krajů a obcí bude moci NKÚ zkoumat jen hospodaření z pohledu zákonnosti, nikoli třeba hospodárnosti.
Vládní novela zákona uvádí, že NKÚ bude moci také kontrolovat zdravotní pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, regionální rady regionů soudržnosti, Českou televizi, Český rozhlas, veřejné vysoké školy a Českou národní banku. U té by se prověrky týkaly jen dodržování právních předpisů při nákupech majetku a při výdajích na její provoz. Sněmovna na návrh kontrolního výboru pak schválila také rozšíření kontrolní pravomoci jmenovitě o Českou tiskovou kancelář.
