NKÚ: V účtování peněz ze zahraničí jsou rizikem neschválené dotace
Takzvané plošné korekce, které jsou postihem za chyby pří žádání o dotace, může uplatnit sám stát nebo Evropská komise. Státní rozpočet pak musí proplatit výdaje, na které měly směřovat peníze z unijních dotací. Ministerstvo školství vyměřilo zatím pro operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost korekce za 1,2 miliardy korun, částka ale není konečná. U ministerstva zemědělství korekce dosud nebyla stanovena.
„Důležité údaje o plošných korekcích se do závěrečných účtů rozpočtových kapitol nepromítají, protože závěrečné účty jsou založeny hlavně na údajích o pohybech peněz, a ne na údajích z účetních závěrek,“ upozornil NKÚ. Závěrečné účty by tak podle NKÚ měly obsahovat mnohem více aktuálních údajů včetně toho, kolik Česko po započtení korekcí a neuznatelných výdajů skutečně stojí projekty dotované EU. „Zvýšilo by to vypovídací schopnost závěrečných účtů,“ uvedl NKÚ.
Kontrolní úřad nicméně ocenil novelu účetní regulace, která je platná od letoška a odstranila nejednoznačnosti. Byl tak napraven stav, kvůli kterému se NKÚ od roku 2010 nemohl vyjadřovat ke spolehlivosti údajů v účetních závěrkách.
NKÚ upozornil na to, že údaje z účetnictví státních institucí mají sloužit ministerstvu financí, Českému statistickému úřadu nebo České národní bance jako podklady pro odhady vládního dluhu či deficitu veřejných financí. „Jde o zásadní údaje, které vypovídají o tom, v jaké kondici země je. Pokud nejsou úplné, nemůže se vláda spolehnout na to, že se rozhoduje na základě relevantních údajů,“ podotkl prezident NKÚ Miloslav Kala.
