Nová důchodová reforma je na světě. Nemá ale podporu vládního ANO

Nový návrh důchodové reformy navrhuje rozdělit současný první pilíř důchodového systému na dva. Nultý pilíř má podle šéfky důchodové komise Danuše Nerudové tvořit základní minimální důchod ve výši 10 tisíc korun a má být nově hrazen z daní.

Nový návrh důchodové reformy navrhuje rozdělit současný první pilíř důchodového systému na dva. Nultý pilíř má podle šéfky důchodové komise Danuše Nerudové tvořit základní minimální důchod ve výši 10 tisíc korun a má být nově hrazen z daní. Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Pomalu se hroutící český důchodový systém má zachránit zbrusu nová reforma. Její legislativní podobu v paragrafovém znění v současnosti dokončila důchodová komise a ještě v pátek ji ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) odešle do mezirezortního připomínkového řízení.
Uvedení reformy do života ale není jisté. Proti se dlouhodobě staví ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Návrhy ministryně Maláčové nebyly probrány na úrovni vlády. Nebudu vám lhát, tato vláda nepředstaví komplexní důchodovou reformu,“ uvedla ve čtvrtek na půdě Senátu Schillerová.
3
Fotogalerie

Pomalu se hroutící český důchodový systém má zachránit zbrusu nová reforma. Její legislativní podobu v paragrafovém znění v současnosti dokončila důchodová komise a ještě v pátek ji ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) odešle do mezirezortního připomínkového řízení. Má to však jeden háček – koaliční ANO o reformě nechce ani slyšet. Návrh reformy navíc podle analytiků neřeší to hlavní, tedy dlouhodobou finanční udržitelnost systému.

V následujících pěti letech by na základě reformy mělo dojít k zavedení minimálního zaručeného důchodu či přijetí zásadní daňové reformy, uvedla pro deník E15 šéfka komise Danuše Nerudová.

Reforma podle očekávání navrhuje rozdělit důchod na dvě části. Nultý pilíř má tvořit základní minimální důchod ve výši 10 tisíc korun a má být nově hrazen z daní.

Tuto částku doplní zásluhový první pilíř, placený jako doposud ze sociálního pojištění, která má ocenit odpracované roky a nově i dobu strávenou péčí o dítě, tedy takzvaně výchovné. Reforma také počítá se zkrácením doby, po kterou musí člověk pracovat a odvádět pojištění, aby měl nárok na důchod, a to z 35 let na 25 let.

„Komise svou práci odpracovala poctivě. Je to komplexní návrh, se kterým souhlasili jak experti, sociální partneři, tak zástupci politických stran v komisi. V tuto chvíli je to v rukou politiků,“ řekla Nerudová, podle které díky reformě klesne chudoba seniorů o třetinu.

Reforma mimo jiné počítá s tím, že lidé pracující ve fyzicky náročných profesích budou moci do penze dříve, nebo že pracující důchodci budou moci odvádět nižší daně.

Sedm zásadních priorit nového návrhu důchodové reformy
(rok předpokládaného zavedení)

1. Ocenění péče o děti, takzvané výchovné. Pečující by měl dostat 500 korun za dítě, nejvýš 1500 korun měsíčně (2023)

2. Jiný důchodový věk pro náročné profese (2024)

3. Zavedení základního důchodu pro každého důchodce ve výši 10 tisíc korun (2022)

4. Zkrácení potřebné doby pojištění z 35 let na 25 let (2022)

5. Zavedení vícezdrojového financování důchodového systému (2025)

6. Nižší daně pro pracující důchodce (2022)

7. Zavedení důchodové kalkulačky, na které si občané budou moci spočítat, jak budou mít vysoký důchod (2023)

Všechny navrhované změny by podle Nerudové měly v následujících pěti letech – pokud bude politická vůle – stát 25 miliard korun. Maláčová již dříve uvedla, že část nákladů ve výši zhruba 18 miliard korun půjde zřejmě uhradit z plánového fondu obnovy EU.

„Ve světle rušení superhrubé mzdy to krátkodobě nejsou žádná závratná čísla. Je v možnostech rozpočtu najít tři až šest miliard korun na to, aby dofinancovali důchody,“ míní ekonomka.

Schillerová reformu odmítá

Uvedení reformy do života ale není jisté. Proti Maláčové se dlouhodobě staví ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Návrhy ministryně Maláčové nebyly probrány na úrovni vlády. Nebudu vám lhát, tato vláda nepředstaví komplexní důchodovou reformu,“ uvedla ve čtvrtek na půdě Senátu Schillerová.

„Legislativní proces trvá v Česku zpravidla dvanáct měsíců, my máme do voleb jedenáct měsíců. Bude to úkol pro další vládu. Třicet let se to nepopvedlo, nepovedlo se to ani teď,“ dodala. Vláda má přitom důchodovou reformu ve svém programovém prohlášení.

„Návrh není koaličně projednaný, protože o to dva a půl roku ani premiér, ani ministryně financí neprojevili zájem. Dodnes netuším, co hnutí ANO chce, nebo nechce,“ reagovala ve čtvrtek Maláčová, která počítá s tím, že by reforma mohla projít parlamentem v průběhu roku 2021.

Podobně hovoří šéfka důchodové komise. „Já jsem ministryni financí několikrát na komisi zvala, ani jednou nepřišla,“ uvedla Nerudová. „Kdyby tam chodila, tak by musela vědět, že pokud neuděláme důchodovou a daňovou reformu, tak kolem roku 2030 budou muset plošně klesat důchody o jedenáct procent – a to bylo spočítáno před covidem. Hrubým odhadem se v současnosti dostáváme na hranici patnácti procent,“ uvedla. 

Bez ministra financí se nová penzijní reforma přitom realizovat nedá. Aby byl důchodový systém udržitelný, musí se podle komise zásadně změnit příjmová stránka systému, což doporučuje i OECD.

V Česku je osmdesát procent nákladů na důchody hrazeno z pojistného, evropský průměr je přitom 52 procent. Ministerstvo financí tak musí podle Nerudové najít nové příjmy v rámci daní, aby se Česko dostalo k evropskému průměru. Rovněž reforma třetího pilíře a nový přístup ke spoření na stáří je agenda patřící výhradně rezortu financí.

Vyšší věk odchodu do důchodu nebude

Změny v důchodovém systému doporučila letos i OECD ve své analýze. Kromě hrazení části důchodů z daní navrhuje také odsouvání věku odchodu do penze. To však Maláčová i Nerudová odmítají.

„Z ekonomického hlediska je to poměrně jednoduchý nástroj, jak rychle vybalancovat důchodový systém do plusu,“ přiznává Nerudová. „Na druhou stranu je potřeba říct, že se nám nezvyšuje průměrná délka dožití ve zdraví. Kdybychom v této chvíli chtěli zvyšovat důchodový věk, tak by mohla nastat situace, kdy nám budou lidé padat do invalidního důchodu,“ upozornila ekonomka.

Návrh reformy ale podle analytiků neřeší to hlavní, tedy dlouhodobou finanční udržitelnost systému. Navíc podle nich návrh nemá zajištěnou širší politickou podporu.

„Navrhované změny důchodového systému řeší mnohé, bohužel nikoli to nejdůležitější, dlouhodobou finanční udržitelnost. Rozdělení jednoho pilíře na dva více peněz nevytvoří," řekl analytik Deloitte David Marek. Ve všech variantách podle něj výrazně rostou výdaje na důchody v relaci k HDP, aniž by bylo uvedeno, jak tyto náklady budou pokryty. 

V návrhu se až příliš odráží politické aspekty a blížící se volby do Poslanecké sněmovny, které se konají v příštím roce, upozornil analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Stěžejním problémem návrhu je také to, že nemá zajištěnu prakticky žádnou širší politickou podporu, a to dokonce ani na úrovni koalice.

„Bez výrazného navýšení zadlužení, bez navýšení daňového a odvodového zatížení, nebo bez navýšení věku odchodu do důchodu, případně bez reformního zásahu kombinujícího toto vše není uskutečnitelný a není udržitelný," poznamenal.