Sněmovna schválila v úterý večer novelu zákoníku práce v původním znění, některé pasáže by tak mohly začít platit ještě před začátkem nového roku. Senát chtěl účinnost posunout, to však neprošlo. Zmatky a změny, které tvorbu nového zákona doprovázely, přitom ve firmách způsobily značnou nervozitu i dodatečné náklady. Do poslední chvíle totiž musely být připravené na všemožné varianty.
Dohodáři budou nově mít nárok na dovolenou nebo příplatky za víkendy či svátky. Kabinet se tak snaží narovnat vztah mezi dohodáři a zaměstnavateli podobně, jako je tomu u zaměstnanců. Dopady ale možná budou i jiné, než jaké tvůrci zákona očekávali. „Ohledně dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jsme přijali rozhodnutí, že tam, kde to bude možné, budeme tyto dohody převádět na zkrácené úvazky,“ říká HR ředitelka Monety Klára Escobar. Zaměstnanci tak získají větší stabilitu a banka navíc doufá, že díky slevě na sociálním pojištění u zkrácených úvazků, která platí od letošního února, ušetří.
Kvůli novým pravidlům se ale firmy musejí připravit na dodatečné náklady. Moneta se neobává, že by je nebyla schopná promítnout do finančních plánů na příští rok, otázka ale je, jaký dopad bude mít novela na tento rok. „Očekáváme zvýšený administrativní nápor, proto bychom uvítali, pokud by byly schváleny pozměňovací návrhy senátu, které mimo jiné odkládají účinnost až od nového roku,“ řekla e15 Escobar ještě před schválením novely.
Jenže novela prošla ve znění navrženém sněmovnou, takže nabyde účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po zveřejnění ve sbírce zákonů. Advokát David Šupej z kanceláře Sedlakova Legal tak předpokládá, že by se mohlo vše stihnout už do začátku října. Výjimkou jsou hlavně pravidla dovolených pro zaměstnance pracující na dohody, která začnou platit až od začátku nového roku.
Kaufland chce kvůli nejistotě pro společnost i dohodáře zvolit definitivní řešení až poté, co zákon začne platit. Některé HR procesy si řeší interně, část ale řeší i s dodavateli. „Je to pro nás nákladné, protože musíme být připraveni i na více variant, které se nakonec možná ani neuskuteční,“ říká mluvčí Kaufland Renata Maierl.
O tématu jsme psali:
|
Pro technologickou společnost ABB znamenala příprava na změny velkou zátěž, i proto, že se chystala na všechny možné varianty. Neřeší navíc jen novelu zákoníku práce, ale i změny v oblasti benefitů, které jsou součástí konsolidačního balíčku. A v nich také stále není jasno. „V době, kdy začínáme kolektivní vyjednávání, je tato nejistota obzvlášť tíživá,“ podotýká personální ředitelka ABB Iveta Valentová.
ABB počítá s tím, že si s legislativními změnami poradí její dodavatel HR systémů, lokální úpravy už si ale bude muset firma dořešit sama. „Mít prostor pouze jednoho až dvou měsíců na implementaci takto zásadních změn je opravdu vyloženě šibeniční termín. Vypadá to, že zákonodárci nemají představu, co tyto úpravy znamenají v realitě firmy, kde se mzdy nepočítají v excelové tabulce,“ kritizuje Valentová.
Jak podotýká mluvčí Albertu Jiří Mareček, lidé navíc často dávají přednost flexibilitě, kterou jim nabízí dohoda, a o úvazek zájem nemají. Dohody tak využívají pro přivýdělek hlavně studenti, lidé na rodičovské dovolené nebo senioři. Pro zaměstnavatele ale možná nyní kvůli zvýšeným nákladům bude méně výhodné dohodáře využívat. „Rozumíme politickým souvislostem, ale jako velký zaměstnavatel vždy budeme preferovat jednoduchost, nebyrokratičnost a konzervativní přístup ke změnám,“ vysvětluje Mareček.
Důsledkem novely by mohlo být i nižší finanční ohodnocení dohodářů. „Vyšší náklady částečně zohledňujeme v plánu, ale určitě budeme zvažovat, zda budeme v příštím roce mzdy dohodářů zvyšovat,“ přiznává Valentová z ABB. Dodává ale, že si nemyslí, že by šlo o náklady zásadní a neřiditelné.
Podle ředitele mzdového softwaru Nugget SW Jiřího Šrámka bylo přinejmenším jisté, že se dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr s ohledem na požadavky Evropské unie změní. Na odsouvání zákonů je zvyklý, zažil i situaci, kdy byla změna vyhlášená v průběhu ledna se zpětnou platností od začátku měsíce. „Aktuální formu schvalování – už v průběhu září – proto bereme jako vítaný luxus,“ říká Šrámek.
Senát sněmovně v červenci novelu vrátil, vadila mu především nedostatečná flexibilita u dohod konaných mimo pracovní poměr. U těch bude muset zaměstnavatel dát dohodáři časový rozvrh nejméně tři dny dopředu, pokud se nedohodne na době kratší, teoreticky to tedy může být i jen jeden den dopředu. Firma ale musí ze zákona takový rozvrh vytvořit. Senát navrhoval, aby firmy byly této povinnosti zproštěny, což si přáli i zaměstnavatelé. Sněmovna však navrhovanou změnu nepřijala.
Pokud by senátní změna prošla, znamenalo by to v podstatě zachování současného stavu, který je ale v rozporu s evropskou směrnicí o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách. Tu mělo Česko zapracovat už před rokem a podle ministra práce Mariana Jurečky kvůli zpoždění již nyní hrozí sankce ve výši 65 milionů korun. Spolu s druhou evropskou směrnicí o rovnováze mezi prací a rodinou, kterou novela také zavádí, tak Česko čelí možné pokutě ve výši 130 milionů korun a částka každý den narůstá.
„Změna navržená senátem jde zcela proti tomu, co požaduje směrnice, protože by umožnila, aby rozvrh pracovní doby pro dohodáře vůbec nemusel být, což je skutečně v rozporu s požadavkem na nějakou minimální předvídatelnost pracovní doby, jak ji směrnice požaduje,“ vysvětlil e15 již v srpnu advokát David Šupej.
Zákon se dotkne také nemocnic – umožní obnovení dobrovolné práce přesčas. Podle České lékařské komory i řady nemocnic to však nevyřeší současný nedostatek lékařů, pouze se problém oddálí, a navíc se zvýší riziko vyčerpání personálu.
Novela přinese i další změny. Například zaměstnavatelé budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Nárok na kratší úvazky nebo na práci na dálku získají rodiče s dětmi do devíti let. „Podrobnější podmínky, včetně slibované úpravy BOZP, však nakonec novela nepřináší a zaměstnavatelé tak musí i nadále spoléhat na vlastní nastavení podmínek, za kterých práci na dálku zaměstnancům umožní,“ říká advokátka a odbornice na pracovní právo z Rowan Legal Romana Szuťányi.
