Zbytečná snaha vlády. Revoluce v částečných úvazcích zatím vychází naprázdno
Sleva na sociálním pojištění pro firmy ve výši pěti procentních bodů začala platit na začátku února. Podniky, které nabízí částečné úvazky určitým skupinám lidí, tak ušetří až pětinu na pojistném. Ačkoli firmy slevu vítají, při první žádosti na ní můžou prodělat a nařízení nijak nekompenzuje administrativní zátěž, kterou pro ně kratší úvazky znamenají. „Stále totiž platí, že dva poloviční úvazky jsou pro firmy mnohem nákladnější z hlediska zdrojů než jeden plný,“ konstatuje personální ředitelka Sodexo Benefity Martina Machová.
Zaměstnavatelé mohou od začátku února pro pracovníky mladší 21 let, studující, starší 55 let, pečující o dítě do deseti let, zdravotně postižené či čerstvě po rekvalifikaci odvádět z vyměřovacího základu pouze 19,8 procenta namísto klasických 24,8. Vláda doufala, že tím podpoří zaměstnávání lidí, kteří nemohou pracovat na plný úvazek. „Cílená podpora rodičů, seniorů a dalších zranitelných skupin obyvatel je dlouhodobá priorita KDU-ČSL. Zaměstnávání lidí, kteří nemohou pracovat na plný úvazek, chceme maximálně podpořit,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Firmy podle manažera náboru a marketingu největší personální agentury ManpowerGroup Jiřího Halbrštáta slevu začínají využívat, je s ní ale spojená přílišná administrativa. „Při první žádosti mohou zaměstnavatelé na této slevě spíše prodělat v důsledku vynaložené práce navíc, ale věříme, že do budoucna se podaří proces ve mzdovém systému převážně zautomatizovat,“ vysvětluje s tím, že pozitivní dopad opatření půjde posoudit až za delší dobu.
Příkladem může být Plzeňský Prazdroj, u kterého aktuálně na zkrácené úvazky pracují zhruba dvě procenta zaměstnanců, tedy vyšší desítky lidí, přesto ale slevu na pojistném nevyužívají. Kvůli administrativním překážkám je totiž její přínos minimální.
Manažer výrobní společnosti Alpha Czech Peter Vavrda navíc připomíná, že je také třeba hlídat správné využití slevy, aby ji podnik nemusel zpětně vracet. „Žádná sleva není zadarmo a v tomto případě to platí dvojnásob,“ doplňuje.
Sleva podle Machové může pomoci v případech, kdy chce současný zaměstnanec z nějakého důvodu úvazek zkrátit a personální oddělení je ochotné mu vyjít vstříc, přestože je pro zaměstnavatele stále nevýhodné nabízet částečné úvazky, jelikož jej stojí stejně jako ty plné. „A to nemluvíme jen o financích, ale také o administrativě, vybavení nebo času manažerů,“ říká Machová.
Některé zaměstnavatele může nařízení motivovat, pro řadu firem to však nebude rozhodující kritérium. „Pro nás sleva na pojistném, která je nyní platná od února, není motivací pro zaměstnávání osob, na které se vztahuje. Myslíme si, že i pro mnohé zaměstnavatele se nejedná o dostatečnou motivaci, díky které by začali zaměstnávat osoby z těchto konkrétních skupin, avšak jakákoliv sleva a tím snížení mzdových nákladů určitě potěší,“ popisuje spolumajitel výrobní společnosti Goldea Michal Kampa. Oslovené firmy se tak většinově shodují, že cesta zlevnění částečných úvazků je správná, provedení je ale potřeba vylepšit.
Celá otázka zkrácených úvazků je součástí mnohem širší debaty, kdy na českém trhu práce zaměstnanci chybí, přesto se dlouhodobě nedaří určité skupiny zapojovat do pracovního procesu. Podle Tomáše Ervína Dombrovského, analytika ze společnosti LMC, je například sleva u částečných úvazků nutným opatřením. „Dlouhodobě ho potřebujeme nejenom proto, abychom do ekonomické aktivity zapojili například ženy, které dnes mají na výběr buď naplno práci, nebo péči, ale nic moc mezi tím. Je tam obrovský deficit a potřebujeme ho napravit, abychom zvýšili zaměstnanost žen a byli schopni je snáze udržet v zaměstnání i je do něj rychleji dostat zpátky, pokud například pečují o malé dítě,“ vysvětlil.
Ekonomové z institutu IDEA, CERGE-EI navíc na začátku měsíce vydali studii s názvem Ruce a mozky českých žen stále nevyužity, kde mapovali celoživotní míru zaměstnanosti, odpracované doby a změny za posledních dvacet let a došli k tomu, že propad zaměstnanosti českých žen ve věku od 25 do 34 let, tedy typicky v době rodičovství, je v rámci Evropské unie dlouhodobě největší. Studie také poukazuje na to, že sleva na pojistném je od vzniku státu pravděpodobně první opatření, které se snaží podpořit částečné úvazky a tím i určité skupiny osob.
