Neprůhledný výběr členů správních rad, který přinese nedemokratické aspekty a střet zájmů do řízení veřejnoprávních médií. To jsou hlavní výhrady televize a rozhlasu.
Poslanecké novely o obsazování a kompetencích rad České televize a Českého rozhlasu čelí rostoucí kritice. Obě média i Legislativní rada vlády napadají jejich snadnou zneužitelnost, která by přinesla zhoršení současného stavu. Kvůli střetu zájmů budoucích radních je navrhují zamítnout jako celky. Zákonodárci kolem mediálního experta ANO Martina Komárka přitom tvrdí, že cílem změn je lepší kontrola a posílení nezávislosti veřejnoprávních médií.
Ta však mají opačný názor. „Česká televize a Český rozhlas shodně žádají ministra kultury Daniela Hermana, aby k novelám, které oslabují základní pilíře nezávislosti médií veřejné služby, zaujal negativní stanovisko,“ uvedla mluvčí ČT Alžběta Plívová.
Mezi stěžejní prvky předloh patří změna způsobu volby členů rad ČT a ČRo a zavedení nových orgánů v podobě správních rad. Zatímco nyní volí patnáctičlennou televizní radu a devítičlennou rozhlasovou radu Poslanecká sněmovna z kandidátů navržených nestátními organizacemi, napříště by radní spolu s politickými subjekty vybíralo 22 přesně stanovených nevládních organizací a jmenoval by je předseda Senátu. Podle předkladatelů by se tak zamezilo politické volbě předem domluvených stranických nominantů.
Přitom většina z těchto 22 organizací, kam patří různá umělecká a podnikatelská sdružení, má vlastní přímé obchodní či strategické zájmy na činnosti veřejnoprávních médií a dostane se tak podle analýz, které má deník E15 k dispozici, do permanentního střetu zájmů. Tyto organizace by měly právo nejen členy rad jmenovat, ale i odvolávat. Návrh novely navíc nijak nevysvětluje, proč byly vybrány právě tyto organizace.
Nové pětičlenné správní rady by získaly rozsáhlé pravomoci a přímo by zasahovaly do hospodaření ČT a ČRo. Kontrolovaly by všechna důležitá rozhodnutí vedení obou médií. A i kdyby fakticky převzaly exekutivní kompetence, nenesly by za svá rozhodnutí majetkovou nebo právní odpovědnost. Ta by nadále zůstala na bedrech generálních ředitelů, jejichž možnost odvolání je definována velice široce a vágně. Vládní legislativci vytýkají návrhu to, že rady by nepodléhaly žádnému dohledu. Jejich jednání by se konala bez účasti managementu televize a rozhlasu i veřejnosti.
