Premiér Petr Nečas ve jmenování vidí „ocenění dlouholeté práce pana arcibiskupa Duky“. Prezident Václav Klaus dokonce svému příteli Dukovi napsal: „Jsem rád, že Benedikt XVI. dal jasně najevo, koho si přeje mít v této těžké chvíli tak rozporuplného světa po svém boku v nejvyšší církevní hierarchii.“
Dominik Duka tak během posledních let zažívá rychlý kariérní vzestup. Ještě v roce 2007 tvrdil, že se chce „zuby nehty“ držet do 75 let královéhohradeckého biskupství a pak odejít do domovského kláštera. V únoru 2010 byl však jmenován 36. arcibiskupem pražským a vzhledem k věku předchůdce Vlka se očekávalo i jeho zvolení kardinálem. Jen výjimečně totiž kardinálský post v minulosti nepříslušel pražskému arcibiskupovi: v 70. let papež Pavel VI. jmenoval kardinálem litoměřického biskupa Trochtu po jeho mnohaletém věznění a papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem znalce křesťanského východu Tomáše Špidlíka, Čecha v římském exilu.
Nikdo jiný než Duka nepřipadal v úvahu, vysvětluje Tomáš Halík
kněz a profesor religionistiky Tomáš Halík |
*E15: Pražský arcibiskup Dominik Duka se stal kardinálem. Šlo podle Vás o očekávatelnou událost vzhledem k tomu, že kardinál Miroslav Vlk se dožívá 80 let a bude mimo sbor volitelů papeže? Nebylo to žádné překvapení, kardinálský titul se víceméně automaticky uděluje arcibiskupům-metropolitům významných arcidiecézí, mezi něž Praha patří. Hned při jmenování Dominika Duky arcibiskupem tedy bylo zcela jasné, že v nejbližších letech bude jmenován kardinálem. Doba jmenování závisí na tom, kolik členů kardinálského sboru překročilo osmdesátku, aby počet kardinálů-volitelů nebyl příliš velký (takříkajíc aby se vešli do Sixtinské kaple, kde probíhá volba papeže).
*E15: Připadal podle Vás v úvahu i jiný kandidát, když posledních pět českých kardinálů bylo právě z arcibiskupství pražského? Prezident ve své gratulaci totiž naznačuje, že Vatikán vybíral podle své názorové přízně, když říká, že je „rád, že Benedikt XVI. dal jasně najevo, koho si přeje mít v této těžké chvíli tak rozporuplného světa po svém boku v nejvyšší církevní hierarchii“.
Ta prezidentova slova svědčí o tom, že věci nerozumí: kardinálové z řad arcibiskupů-metropolitů se nevybírají podle své názorové orientace, je to tradicí spojeno s pražským „svatovojtěšským“ arcibiskupským stolcem, proto také nepřipadal v úvahu nyní nikdo jiný. Kromě arcibiskupů významných metropolí dostávají kardinálskou hodnost automaticky také prefekti posvátných kongregací (jakýchsi „vatikánských ministerstev“), to jsou kuriální kardinálové, sídlící v Římě. A výjimečně papež uděluje kardinalát také velmi významným teologům
*E15: Jaká reálná práva a povinnosti se pojí s červeným kardinálským kloboukem kromě práva volby papeže? Má dotyčný větší vliv na rozhodování Vatikánu? Může snáze obhajovat názory českých katolíků v Římě? Hlavní vliv na činnost Svatého stolce mají kuriální kardinálové v Římě. Ostatní kardinálové dostávají také nějaké funkce v různých vatikánských grémiích (často spíše formální) a jsou zváni na občasné porady těchto grémií v Římě.
*E15: Jak se podle Vás mění sbor kardinálů? Projevuje se nějak větší zastoupení kardinálů z takzvaného Třetího světa? Mění se nějak pravomoce a vliv tohoto sboru, který čítá už přes 200 kardinálů?
Ano, od 2. vatikánského koncilu se sbor kardinálů více „internacionalizuje“, i kuriálními kardinály se na rozdíl od minulosti, kdy to byli skoro výhradně Italové, stávají stále častěji preláti ze zemí, kde se život církve nejvíce rozvíjí – to je Afrika, Asie a Latinská Amerika.