Nový kardinál Dominik Duka získal právo volit papeže

Dominik Duka

Dominik Duka Zdroj: CTK/Katerina Sulova

Pražský arcibiskup Dominik Duka převezme 18. února ve Vatikánu kardinálský prsten a červený kardinálský klobouk. Dukovu nominaci mezi 22 novými kardinály oznámil papež Benedikt XVI. koncem týdne. Mezi voliteli papeže tak na chvíli zasednou dva Češi, než bývalý pražský arcibiskup Miloslav Vlk v květnu dosáhne 80 let a vypadne z tohoto sboru volitelů. Duka připomíná, že kardinálský úřad je „více pozicí Prahy než Duky“. Čeští politici mu přesto srdečně blahopřáli.

Premiér Petr Nečas ve jmenování vidí „ocenění dlouholeté práce pana arcibiskupa Duky“. Prezident Václav Klaus dokonce svému příteli Dukovi napsal: „Jsem rád, že Benedikt XVI. dal jasně najevo, koho si přeje mít v této těžké chvíli tak rozporuplného světa po svém boku v nejvyšší církevní hierarchii.“

Dominik Duka tak během posledních let zažívá rychlý kariérní vzestup. Ještě v roce 2007 tvrdil, že se chce „zuby nehty“ držet do 75 let královéhohradeckého biskupství a pak odejít do domovského kláštera. V únoru 2010 byl však jmenován 36. arcibiskupem pražským a vzhledem k věku předchůdce Vlka se očekávalo i jeho zvolení kardinálem. Jen výjimečně totiž kardinálský post v minulosti nepříslušel pražskému arcibiskupovi: v 70. let papež Pavel VI. jmenoval kardinálem litoměřického biskupa Trochtu po jeho mnohaletém věznění a papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem znalce křesťanského východu Tomáše Špidlíka, Čecha v římském exilu.

Nikdo jiný než Duka nepřipadal v úvahu, vysvětluje Tomáš Halík

kněz a profesor religionistiky Tomáš Halíkkněz a profesor religionistiky Tomáš Halík | ctk

*E15: Pražský arcibiskup Dominik Duka se stal kardinálem. Šlo podle Vás o očekávatelnou událost vzhledem k tomu, že kardinál Miroslav Vlk se dožívá 80 let a bude mimo sbor volitelů papeže? Nebylo to žádné překvapení, kardinálský titul se víceméně automaticky uděluje arcibiskupům-metropolitům významných arcidiecézí, mezi něž Praha patří. Hned při jmenování Dominika Duky arcibiskupem tedy bylo zcela jasné, že v nejbližších letech bude jmenován kardinálem. Doba jmenování závisí na tom, kolik členů kardinálského sboru překročilo osmdesátku, aby počet kardinálů-volitelů nebyl příliš velký (takříkajíc aby se vešli do Sixtinské kaple, kde probíhá volba papeže).

*E15: Připadal podle Vás v úvahu i jiný kandidát, když posledních pět českých kardinálů bylo právě z arcibiskupství pražského? Prezident ve své gratulaci totiž naznačuje, že Vatikán vybíral podle své názorové přízně, když říká, že je „rád, že Benedikt XVI. dal jasně najevo, koho si přeje mít v této těžké chvíli tak rozporuplného světa po svém boku v nejvyšší církevní hierarchii“.

Ta prezidentova slova svědčí o tom, že věci nerozumí: kardinálové z řad arcibiskupů-metropolitů se nevybírají podle své názorové orientace, je to tradicí spojeno s pražským „svatovojtěšským“ arcibiskupským stolcem, proto také nepřipadal v úvahu nyní nikdo jiný. Kromě arcibiskupů významných metropolí dostávají kardinálskou hodnost automaticky také prefekti posvátných kongregací (jakýchsi „vatikánských ministerstev“), to jsou kuriální kardinálové, sídlící v Římě. A výjimečně papež uděluje kardinalát také velmi významným teologům

*E15: Jaká reálná práva a povinnosti se pojí s červeným kardinálským kloboukem kromě práva volby papeže? Má dotyčný větší vliv na rozhodování Vatikánu? Může snáze obhajovat názory českých katolíků v Římě? Hlavní vliv na činnost Svatého stolce mají kuriální kardinálové v Římě. Ostatní kardinálové dostávají také nějaké funkce v různých vatikánských grémiích (často spíše formální) a jsou zváni na občasné porady těchto grémií v Římě.

*E15: Jak se podle Vás mění sbor kardinálů? Projevuje se nějak větší zastoupení kardinálů z takzvaného Třetího světa? Mění se nějak pravomoce a vliv tohoto sboru, který čítá už přes 200 kardinálů?

Ano, od 2. vatikánského koncilu se sbor kardinálů více „internacionalizuje“, i kuriálními kardinály se na rozdíl od minulosti, kdy to byli skoro výhradně Italové, stávají stále častěji preláti ze zemí, kde se život církve nejvíce rozvíjí – to je Afrika, Asie a Latinská Amerika.