Projekt, který Svaz připravuje společně s ministerstvem školství, má přispět k lepší přípravě středoškoláků pro firemní praxi. Podstatou projektu je snaha sestavit 25 skupin, sestávajících z podniků a škol. Jde o tzv. duální systém, kdy je výuka učňů a středoškoláků spojena s prací v konkrétní firmě.
Polovina sumy – 53 milionů korun – míří ke studentům, přičemž 80 procent jde do škol a 20procentní podíl do firem. Druhá polovina peněz je určena na administraci a rozvoj dalších podobných projektů. Do 8. srpna se firmy mohou hlásit k účasti v pilotní fázi projektu Pospolu. Zájem má i česká pobočka firmy Bosch, která v zemi duální systém praktikuje již přes patnáct let. „Ročně projde našimi školeními zhruba 200 až 300 studentů,“ řekl zástupce této firmy Pavel Roman. Firma spolupracuje s učňovskými školami z Českých Budějovic a jednou střední školou v Jihlavě.
O nedostatku techniků se hovoří již dlouho
Podle Romana jsou podobné projekty důležitou formou, jak zlepšit stav technických kádrů v Česku. „Daleko důležitějším krokem je však prosazení daňových úlev pro firmy, aby peníze do vzdělávání byly formou investice,“ řekl Roman v narážce na změnu daňových zákonů, která leží v Poslanecké sněmovně.
Na nedostatek technicky vzdělaných středoškoláků a učňů dlouhodobě poukazuje téměř všechny orgány státní správy včetně politických stran. Převažující zájem mladých lidí o humanitní obory podle nich vede k nerovnováze na trhu práce, kdy podniky nemají dost kvalifikovaných techniků, zatímco absolventi humanitních škol často končí na úřadech práce. Hospodářská krize podle Juříčka ukázala, že lépe se s oslabením vypořádaly země, kde má silnou roli průmysl. Česko mezi takové státy patří, podle Juříčka by tomu tak v budoucnu ale už být nemuselo. „Dnes už nemáme s kým konstruovat, nemáme s kým vyrábět,“ varoval.
Situaci podle Juříčka je potřeba změnit tak, že vzdělávací systém musí odpovídat požadavkům pracovnímu trhu. Dnes je podle něj situace opačná a vzdělávací systém se staví podle požadavků rodičů, ale nebere ohled na využitelnost jednotlivých vzdělávacích oborů v praxi.
| S čím počítá návrh na změnu zákona o daních |
|---|
| firmám by umožnil odčítat si náklady vynaložené na nákup pomůcek pro technické školy, a to až 110 procent od daňového základu ještě v tom roce, kdy zařízení zakoupila |
| pokud by společnost podnikající v technickém oboru umožnila studentovi praxi delší než 400 hodin ročně, stát by jí umožnil daňový odpis 80 tisíc korun na studenta. Při praxi od 200 do 400 hodin by odpis činil polovinu částky |
| zvýšení existujících limitů u daňově uznatelných výdajů ve formě firemních stipendií. U středoškoláků by se částka zvýšila z 2000 na 5000 korun, u vysokoškoláků z 5000 na 10 tisíc korun |
