Možnost domácího vězení se bude týkat odsouzených za přečin, kteří si již odpykali polovinu, eventuelně třetinu trestu. V médiích se následně objevila zpráva, že o přeměně trestu bude moci nově rozhodnout ředitel věznice.
Taková praxe by ale byla v rozporu s nálezem Ústavného soudu z roku 1994. V něm se praví, že o přeřazení do jiného typu vězení smí rozhodovat výhradně soudce, protože jde o změnu v kvalitě, respektive přísnosti trestu. Každý jiný postup by tak byl v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
Ministerstvo spravedlnosti zprávu nedementovalo, proto se server E15 zajímal, zda o existenci nálezu Ústavného soudu vůbec ví. „Ministerstvo je s touto judikaturou seznámeno, a proto po uplynutí poloviny trestu může ředitel věznice dát návrh na přeřazení. Finálně o tom ale bude rovněž rozhodovat soud,“ uvedla Petra Hrubá, mluvčí ministerstva.
Navzdory faktu, že české soudy budou po zavedení tohoto kroku nepochybně ještě více přetíženy, tento postup vítá Hana Kukrálová, advokátka specializující se na trestní právo. „Jedině soud a nikoliv ředitel věznice je kompetentní rozhodnout o tom, zda ze strany vězně nejde třeba o účelové chování, kterým si chce zajistit, že bude dříve na svobodě nebo se mu trest změkčí,“ říká Kukrálová.
Petr Kolman: Domácí vězení je dobrá cesta
Za možnost nejít do vězení jsem vděčná
Ředitel věznice by ale podle ní v žádném případě neměl být jediným, kdo o přeřazení do kvalitativně jiného trestu navrhuje. „Tuto možnost by měli mít všichni, kdo s vězněm přichází do styku a dobře jej znají.“ Ti o něm totiž často vědí více než šéf věznice.
