O korespondenční volbě budou poslanci hlasovat příští týden. Přesný termín stanovila Sněmovna

Jednání Sněmovny (květen 2024)

Jednání Sněmovny (květen 2024) Zdroj: Blesk:Jakub Poláček

O zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí mají poslanci hlasovat příští pátek od 13:00. Pevný termín stanovila Sněmovna na návrh vládního tábora navzdory odporu opozice. Dnes poslanci finální kolo projednávání sporné koaliční novely nedokončí. V době verdiktu o termínu hlasování zbývala pro vystoupení čtyř desítek přihlášených opozičních zákonodárců jedna hodina. Zákony můžou poslanci schvalovat jen o středách a pátcích vždy mezi 09:00 a 14:00.

Opoziční návrhy na stanovení jiného pevného termínu pro zahájení hlasování o volbě poštou dolní komora zamítla. Předseda poslanců SPD Radim Fiala navrhoval 30. srpen 2025. Protože toto datum připadá na sobotu, Radek Vondráček (ANO) chtěl, aby se hlasovalo po 30. srpnu příštího roku.

„Tři jednací dny na třetí čtení by měly stačit,“ uvedl ke koaličnímu návrhu na stanovení termínu šéf poslanců ODS Marek Benda. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob je přesvědčen o tom, že Sněmovna věnovala korespondenční volbě i s úvodním kolem a druhým čtením dostatek času. Naopak podle předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová chce koalice opozici umlčet. Obává se podle ní volebních hlasů lidí v České republice a toho, že bez korespondenční volby skončí.

Závěrečné schvalování korespondenční volby začalo ve středu. Především opakujícími se opozičními výtkami zatím vyplnilo zhruba osm hodin čistého času. Mimořádná schůze svolaná k volební novele z koaličního podnětu by měla pokračovat za týden. Část poslanců přihlášených do řádné debaty se tak ke slovu do hlasování o podobě předlohy pravděpodobně nedostane.

Dnešní jednací den zahájil lídr SPD Tomio Okamura, podle něhož je korespondenční volba „útokem na svobodu, legitimitu a regulérnost voleb“. Její zavedení má podle něho usnadnit manipulace a podvody s hlasy a účelově ovlivnit výsledky už příštích sněmovních voleb. Poslankyně ANO Zuzana Ožanová varovala před možností, že lidé mimo plentu budou vyplňovat volební lístek pod nátlakem proti své vůli. Zajímala se také o to, zda policie bude moci vyšetřovat trestný čin maření voleb v cizím státu.

Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti) se ohradil proti výtkám, že hlasování poštou porušuje tajnost volby. Poukázal na to, že i nyní mohou voliči přijít do volební místnosti s již vyplněnými lístky. V případě volby poštou bude podle ministra podmínka zachována systémem dvojích obálek, a to doručovací a hlasovací s volebním lístkem.

Korespondenční volbu ze zahraničí by podle předlohy mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Návrh se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Poprvé by Češi v cizině mohli podle předlohy hlasovací lístky posílat ve volbách do Sněmovny v příštím roce.