O snížení důchodů rozhodne soud, nalezení shody na verdiktu bylo složité. Státu jde o stovky miliard
Ústavní soud se dnes ve 13 hodin vyjádří k novele zákona o důchodovém pojištění, která změnila pravidla pro valorizaci penzí z loňského června. Podle původního znění normy by každý důchodce dostal přidáno o jedenáct procent, tedy asi o tisícikorunu. Vyplacení této tisícikoruny všem oprávněným osobám by státní rozpočet vyšlo zhruba na dvacet miliard. Touto částkou by byl důchodový systém zatížený už natrvalo.
Aby tomu vláda zabránila, přijala ve stavu legislativní nouze úpravu zákona, podle níž lidé na odpočinku nebo invalidé dostali přidáno jen 2,3 procenta a k tomu každý ještě 400 korun. I když ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) tehdy zdůrazňoval, že pro penzisty s nejnižšími důchody to bude výraznější růst příjmů než podle původní varianty, většina důchodců si polepšila méně. V průměru to bylo 760 korun.
Že sami ústavní soudci nemají na věc jednotný názor, naznačila výměna soudce zpravodaje. To je obvykle projevem toho, že zpravodaj, který má připravit odůvodnění, zastává jiný právní názor než většina soudců. Zdůvodnit to proto dostane za úkol jiný soudce, který s většinovým postojem souzní. V tomto případě nahradil Jana Svatoně Vojtěch Šimíček.
Pro zrušení novely by muselo hlasovat devět z patnácti soudců a soudkyň Ústavního soudu. „Nestačí jen většina osmi ku sedmi. Stačí, aby sedm soudců nehlasovalo pro zrušení, a nebude dosaženo devítky, takže bude návrh zamítnut. Kvalifikovaná menšina tak může rozhodnout,“ uvedl bývalý ústavní soudce Stanislav Balík.
Je téměř stoprocentně jisté, že shoda soudců nebude jednomyslná. Předpokládá se, že soudce zpravodaj verdikt podrobně zdůvodní.
Politický střet s vládou před Ústavním soudem iniciovalo nejsilnější opoziční hnutí ANO podáním stížnosti. Tvrdí mimo jiné, že vládní změna je retroaktivní, protože valorizace důchodů byla omezena v době, kdy už podle dřívějších pravidel vznikl právní nárok na toto zvýšení. Podle opozice je takový postup protiústavní. Argumentuje také tím, že novelu zákona projednávala Poslanecká sněmovna ve stavu legislativní nouze, který lze vyhlásit jen v mimořádných případech, kdy státu hrozí například hospodářské škody.
Právě riziko značných ztrát je hlavním opěrným pilířem obhajoby koaličního kabinetu. „Bylo to nezbytné a odpovědné. Vláda má dbát o udržitelné veřejné finance. Dopady do rozpočtu by byly značné a v dalších letech by to znamenalo více než 400 miliard korun. Vláda se předložením návrhu zákona chovala odpovědně, nikoli svévolně. Byly splněny podmínky pro vyhlášení stavu legislativní nouze,“ řekl před soudem Jurečka.
