Vojenští velitelé i vysocí představitelé ministerstva obrany dlouhodobě kritizovali snižování výdajů na obranu v uplynulých letech. Nyní vojsko získá miliardu korun navíc. Podle Picka 350 milionů využije ještě letos, například na opravy vrtulníků Mi-171Š. Dalších 700 milionů navíc by měla mít armáda k dispozici v příštím roce.
„Samozřejmě částečně tyto finanční prostředky půjdou na nové zbraně a zbraňové systémy,“ odpověděl na otázku ČTK Picek. Náčelník generálního štábu Petr Pavel doplnil, že armáda má mnohem více položek na seznamu, než na co stačí dodatečná miliarda.
Podle Pavla při nynější nízké úrovni rozpočtu dělá armádě problém i udržení nejnutnějších schopností na současné úrovni, protože jsou nutné investice do oprav a servisu techniky. „Pořád před sebou tlačíme balvan, který nás hodně tíží. A ta miliarda z něj umaže jenom část,“ dodal náčelník.
Trend se obrací?
Ministr v demisi doufá, že se navýšením rozpočtu mění trend z posledních let, kdy státní výdaje na armádu stále klesaly. Podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka je finanční stabilita pro obranu důležitá. Kvůli ní je ale potřeba politické shody na prioritách armády, uvedl na dnešním shromáždění velitelů.
„Věříme, že je to náznak změny,“ okomentoval Picek plánované zvýšení obranného rozpočtu. Rusnok zdůraznil nutnost dlouhodobého plánování, pro které je důležitá finanční stabilita. „A proto velmi usiluji a budu i dále usilovat, abychom posilovali konsenzus hlavních politických sil na základních principech obrany státu,“ uvedl Rusnok.
Falešný pocit bezpečí
Podle Picka v minulosti řada politiků dospěla k falešnému pocitu bezpečí, což vedlo ke snižování výdajů na obranu. Vláda šetřila zejména vzhledem k dlouhodobé ekonomické recesi, škrtalo se v podstatě ve všech resortech.
Nynější navýšení rozpočtu sice nepokryje předchozí finanční ztráty ministerstva obrany, ale mohlo by naznačit další zvyšování státních výdajů na armádu v budoucnu.
