Koalice, která má ve sněmovně pohodlnou většinu hlasů, svorně tvrdí, že vláda odolá. Opozici ve sněmovně se nepodařilo vyjádřit jí nedůvěru předloni v prosinci a loni v dubnu.
Žádost o svolání schůze s hlasováním o nedůvěře vládě podala ČSSD. Vadí jí především vládní úsporné kroky a většina návrhů na zvýšení rozpočtových příjmů. Ministři směřuje ke zvýšení daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod na 15 a 21 procent. Změnit se má také vzorec pro zvyšování důchodů; jejich růst by se měl zpomalit.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka už dříve řekl, že vláda rozpočtovou situaci nezvládá a umí jen škrtat a zvyšovat nepřímé daně. Hlasování o nedůvěře bude podle něho šancí pro Věci veřejné, aby se postavily za svůj volební program. Podle předsedy sociálnědemokratických poslanců Jeronýma Tejce však chce tato strana „dát možnost koaličním poslancům zamyslet se nad tím, zda chtějí nadále podporovat mafiánské praktiky VV“. Tejc poukázal na soud se šéfem poslanců VV Vítem Bártou, který je obžalován z uplácení někdejších stranických kolegů.
Lídři všech vládních stran opakují, že jejich poslanecké kluby jsou v podpoře vlády jednotné a vláda vyslovení nedůvěry nemusí obávat. Například podle předsedy VV Radka Johna „uprostřed bouře musí stát na lodi kapitán“. Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura hovořil o začátku nějaké předvolební kampaně, přičemž ani sama ČSSD nemůže věřit tomu, že by hlasování o nedůvěře bylo pro opozici úspěšné.
Pro nedůvěru vládě se musí aktivně vyslovit 101 poslanců, sbor jich čítá 200. Vládní kluby nyní mají 114 poslanců, dalších pět poslanců je nezařazených.
Schůze o nedůvěře vládě začne v podvečer. Před tím by se mělo pokračovat řádné březnové jednání sněmovny. Poslanci by měli projednávat například návrhy zákonů, které rozšiřují pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Nad jejich konečným zněním ale není v koalici zatím shoda.
