Ve středu se naposledy v tomto roce sejde na měnověpolitickém zasedání bankovní rada České národní banky. Analytici očekávají, že centrální bankéři ve snaze tlumit inflaci, která v listopadu dosáhla šesti procent, opět razantně zvýší úrokové sazby. „Vidím to na 0,75 procentního bodu,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 hlavní ekonom finanční společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Základní úroková míra ČNB se tak dostane již na 3,5 procenta. Takto vysoko byla takzvaná dvoutýdenní repo sazba naposledy v roce 2008, tedy na počátku finanční krize. Prostřednictvím sazby centrální banka ovlivňuje ceny komerčních úvěrů, ať už firmám, či domácnostem.
Vrcholu meziročního růstu spotřebitelských cen se podle Hradila dočkáme v prvním čtvrtletí roku 2022. „Nechci bulvárně strašit, že inflace bude dvouciferná. Ale osmička je hodně pravděpodobná a ani desítku bych úplně nevyloučil,“ poznamenal. Roli v negativním vývoji sehrají novoroční úpravy ceníků a také zvyšování cen energií, tedy plynu a elektřiny.
Co očekávat od ČNB příští týden? O kolik čekáte, že bankovní rada zvýší základní sazbu?
Vypadá to na 0,75 procentního bodu. Asi budou mezi členy bankovní rady diskuze o zvýšení o 0,5 procentního bodu až po „šokový“ jeden procentní bod. Ale myslím, že jediný důvod, proč by šli do „šoku“, by byla snaha o posílení české koruny, což účinkuje na inflaci rychleji než sazby. Ale v poslední době koruna na zvyšování sazeb moc nereagovala. Šok už zkusili minule a mnoho to nepřineslo, takže asi není důvod se o to pokoušet znovu. Vidím to tedy na 0,75 procentního bodu.
A bude to ze strany ČNB poslední takový krok?
Myslím, že to ještě konec nebude. Guvernér Rusnok říkal, že se chtějí dostat do kladných reálných sazeb, což je v tuto chvíli nemyslitelné – inflace míří k sedmi procentům, takže tak vysoko sazby určitě nezvýší. Rovnovážná, neutrální úroková míra se pro českou ekonomiku odhaduje na 2,75 procenta. Bankovní rada ČNB ovšem nyní chce brzdit, takže budou chtít jít výš. Cílem by mohla být základní sazba ve výši 4 procent. V únoru se bankovní rada bude rozhodovat i na základě nové ekonomické prognózy.
Jak rychlý dopad bude mít zvyšování sazeb na inflaci?
Prodlení se odhaduje na rok, rok a půl. Transmisní mechanismus přes sazby, tedy přes omezení spotřeby a investic, se projeví se zpožděním. O něco rychlejší je kurzový mechanismus. U něj lze obvykle vidět efekt už v řádu měsíců.
V souvislosti s kurzem se dá říci, že zvyšování sazeb jej podpořilo, byť se to na první pohled nemusí zdát. Protože když se podíváme na Polsko, kde nedošlo k tak razantnímu zásahu centrální banky, tak tam zlotý ztrácel. Takže to, že koruna neztrácí, se dá vysvětlit jako efekt toho, že úroky rostou rychle. Ale to centrálním bankéřům nestačí. Potřebovali by vidět skutečné posílení a k tomu nedošlo.
Inflace. Zdražuje se nejvíce za posledních 13 let
Jaký očekáváte vývoj inflace v nejbližších měsících? Například radní ČNB Tomáš Holub řekl, že lednová inflace překročí sedm procent a že jde o optimistický scénář.
Ano, to je optimistický scénář. Nechci bulvárně strašit, že inflace bude dvouciferná. Ale osmička je hodně pravděpodobná a ani desítku bych úplně nevyloučil. Vrchol meziročního růstu spotřebitelských cen bude v prvním čtvrtletí roku 2022. Roli budou hrát lednové úpravy ceníků, a hlavně ceny energií. V případě ropy sehraje roli nízká srovnávací základna, jelikož na začátku roku byla cena ropy nízko. To vše se v inflaci projeví zároveň. A když lednová inflace překvapí směrem nahoru, tak bude čistě statisticky vyšší inflace i celý příští rok.
Čím to, že ekonomové i ČNB inflaci ve svých dřívějších výhledech podhodnotili? Ještě v září se čekalo, že vrchol bude okolo pěti procent…
Je to proto, že ekonomické modely se učí z historie a na základě toho se snaží predikovat budoucnost. A v historii například žádný podobný pandemický šok nebyl. Takže tím pádem jsou modely v těchto situacích téměř nepoužitelné. Jsou vhodné do dobrého počasí, ale ve chvíli, kdy se počasí rozbouří, tak si s tím neumějí poradit.
Dalo se čekat, že se v inflaci projeví dražší ropa. Co ale nikdo nemohl tušit, bylo, že se takto utrhnou ceny energií, tedy plyn a elektřina. A ani se nečekalo, že budou globální dodavatelské řetězce natolik narušené. Značně vzrostly náklady na přepravu a zůstávají i nadále vysoké. Ekonomické modely jednoduše nedokážou reagovat na podmínky, které předtím nikdy neviděly.
