Peníze z evropského fondu obnovy by Česko mělo využít zejména na podporu automobilového průmyslu, investice do zdravotnictví nebo na digitalizaci. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO) po návratu ze summitu EU, kde se lídři evropských zemí dohodli na podobě fondu. Sestavením plánu reforem pro Evropskou komisi, na základě kterého bude možné peníze čerpat, by měl být pověřen vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).
„My potřebujeme řešit náš automobilový průmysl, který má velké problémy. My potřebujeme restrukturalizovat a významně investovat do zdravotnictví. My potřebujeme řešit digitalizaci. My potřebujeme podpořit hlavně stavebnictví. Potřebujeme investovat, musíme se z krize proinvestovat,“ řekl Babiš. Podle něj by podkladem pro využití peněz měl být Národní investiční plán, který do roku 2050 počítá s asi 20 tisíci projekty za zhruba osm bilionů korun.
Havlíček by měl na sestavení plánu pro Evropskou komisi spolupracovat s dalšími ministry. Babiš nevyloučil ani konzultace plánu s opozicí, podotkl, že peníze bude využívat především kabinet, který vzejde z voleb v příštím roce. Dokument je podle premiéra potřeba připravit co nejdříve, aby bylo možné peníze začít brzy využívat.
Na základě dohody ze summitu dostane Česko v období 2021 až 2027 v rámci víceletého finančního rámce unie 27 miliard eur (718 miliard korun). Z fondu obnovy bude na dotacích čerpat 8,7 miliardy (přes 230 miliard korun). Dalších 15,4 miliardy eur (410 miliard korun) si bude moci za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit. Babiš řekl, že Česko možnost půjčky využije, pokud budou podmínky výhodnější, než za jakých si země sama půjčuje na finančních trzích.
Babiš také řekl, že mu nevadí zavedení nového přímého zdroje evropského rozpočtu v podobě poplatku z nerecyklovaných plastů. „Já myslím, že je to dobře, protože plasty je věc, kterou chceme řešit, chceme je regulovat, chceme snižovat jejich výskyt. Je to pro naše životní prostředí důležité,“ řekl.
Český premiér také uvedl, že na summitu nevznášel výhrady proti původnímu návrhu předsedy Evropské rady Charlese Michela na spojení čerpání peněz z fondu obnovy s dodržováním pravidel právního státu. Proti návrhu ostře protestovaly Polsko a Maďarsko, které v tomto ohledu dlouhodobě čelí kritice. Evropští lídři se nakonec dohodli na kompromisní podobě ustanovení, které podmínku v určité podobě obsahuje.
