„Lidem krátce před důchodem vstup do tohoto systému velké výhody nepřinese, protože vložené investice se jim nezhodnotí. Naopak mladým lidem může druhá pilíř jejich prostředky po dobu, kdy budou ekonomicky aktivní, zajímavě zhodnotit,“ uvedl Kamil Durčák, produktový manažer Rentia, divize AWD ČR. „Pokud se občan rozhodne vstoupit do druhého pilíře, bude mít na výběr mezi několika investičními strategiemi. Obecně lze říci, že bude vhodné začít s více rizikovým fondem s vyšším výnosem a postupně přejít k fondu s nižším rizikem,“ dodal.
„Zavedení druhého pilíře penzijního systému nabídne občanům možnost diverzifikovat zdroje svých budoucích příjmů, což je bezesporu pozitivní krok. Nicméně ke konkrétním parametrům nastavení druhého pilíře máme řadu výhrad,“ poznamenal Pavel Jirák, člen prezídia Asociace penzijních fondů ČR.
Mojmír Boucník, finanční ředitel skupiny AXA, se domnívá, že parametry důchodového spoření jsou nastaveny tak, že nepřilákají zásadní množství lidí, přesto pro některé skupiny vyvedení části sociálního pojištění dává smysl. „Nelíbí se nám politická nejistota ohledně budoucnosti celého systému. Co se týče možnosti přestupovat mezi penzijními fondy, tak přestup bude omezen pouze na dobu potřebnou k transformaci, poté bude přestup opět možný,“ domnívá se Bludník.
Většina fondů se rovněž shoduje na tom, že klíčová pro budoucnost druhého pilíře je stabilita. „Ta v tuto chvíli zcela zajištěna není, což právě vnímáme jako největší hrozbu pro všechny fondy působící na českém trhu,“ uvedla Daniela Velová, mluvčí ING Penzijní Fond.
Ke stávajícímu třetímu pilíři Velová dodala, že jeho reforma přináší celou řadu potřebných změn, které by měly pozitivně přispět k jeho vývoji v následujících letech. Podobný názor má i Pavel Jirák, předseda představenstva a výkonný ředitel Penzijního fondu Komerční banky. „Změny v třetím pilíři z velké části reflektují návrhy penzijních fondů na zatraktivnění produktu. Přinesou rozšíření volby ohledně investičních profilů a z dlouhodobějšího hlediska přispějí k navýšení výnosů penzijních fondů, a tedy i k vyššímu zhodnocení prostředků účastníků,“ konstatoval Jirák.
Penzijní reforma byla v listopadu schválena Poslaneckou sněmovnou. I když prezident Václav Klaus odmítl zákony kvůli jejich podobě podepsat, nevetoval je. Reforma tedy vstupuje od ledna 2013 v platnost.
Účast ve druhém pilíři penzijního systému bude dobrovolná, avšak po vstupu už nebude možné rozhodnutí změnit. Konečné rozhodnutí pro vstup do systému budou moci udělat občané vždy před dovršením 35 let věku. Lidé starší 35 let se musí rozhodnout nejpozději do konce roku 2012.
