Plán vyslat polní nemocnici na pomoc uprchlíkům naráží na řadu překážek

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Valerie Babize

Nápad prezidenta Miloše Zemana a dalších ústavních činitelů nabídnout Jordánsku polní nemocnici na pomoc syrským uprchlíkům se začíná potýkat s problémy. I když stále není jasné, zda by blízkovýchodní země vůbec měla o český zdravotnický kontingent zájem, jisté je, že jeho vyslání by se nemohlo uskutečnit v rámci operace některé z mezinárodních organizací. Přímé zapojení Česka by přineslo právní komplikace.

A pokud by si čeští vojáci museli na místě vybudovat ochranné stavby, roční náklady by přesáhly předpokládaných 790 milionů korun. Vyplývá to z neveřejné analýzy, kterou má deník E15 k dispozici. Necelou miliardu navíc ministerstvo obrany uvolnit nemůže.

„Překážek je tam řada. Mimo jiné bychom museli zrušit závazky České republiky vůči Evropské unii, protože by se nemocnice musela vyjmout z takzvaných evropských battlegroup, respektive z našeho čtvrtého brigádního úkolového uskupení. Žádnou jinou podobnou jednotku, kterou bychom mohli použít jako náhradu, nemáme,“ řekl nejmenovaný důstojník z armádního generálního štábu.

Pokud by vláda a obě parlamentní komory schválily nemocnici mandát, česká a jordánská strana by si také musely ujasnit, jaké by bylo právní postavení zdravotníků a příslušníků ostrahy. Jde o uzavření smlouvy známé pod zkratkou SOFA, která upravuje trestní postižitelnost cizích vojáků v dané zemi.

Prezident Zeman, který je vrchním velitelem ozbrojených sil, na záměru trvá. „Pan prezident se k tématu polní nemocnice už několikrát jednoznačně vyjádřil,“ uvedl včera jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Úspornější řešení by stálo 590 milionů

Právě uzavření smlouvy SOFA není vždy formalita. Když například Spojené státy chtěly v Brdech umístit radarovou základnu, jednání o tom, nakolik by američtí vojáci podléhali českým zákonům, trvala šestnáct měsíců. „Potíž je v tom, že jsme dosud vysílali vojáky do zahraničí v rámci operací OSN, NATO nebo EU, což by v případě Jordánska neplatilo,“ dodal důstojník z generálního štábu, který si přál zůstat v anonymitě.

Součástí neoficiální analýzy je i propočet nákladů. Roční nasazení nemocnice s mandátem pro 150 osob by si vyžádalo 790 milionů korun, úspornější varianta se 115 osobami pak 590 milionů. Otázkou však je, zda by Jordánsko zaplatilo nutné terénní úpravy a především vybudování ochranných staveb. V opačném případě by se celková suma zvýšila.

Nemocnice tvořená stany a kontejnery, v nichž jsou operační sály, stomatologická ordinace či lékárna, zabírá plochu až dvou fotbalových hřišť. Vedle nákupu zdravotnického materiálu a objednání letecké přepravy by bylo třeba vyhodnotit rizikovost místa nasazení a podle toho určit velikost strážní jednotky.

Posoudit aspekty možného poskytnutí lazaretu, který jako celek naposledy působil v letech 2007 až 2008 v Afghánistánu, dostalo za úkol ministerstvo obrany po únorové schůzce hlavy státu s premiérem Bohuslavem Sobotkou a šéfem Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem (oba ČSSD) o koordinaci zahraniční politiky.

Možné vyslání nemocnice závisí na případném zájmu Jordánska

Unikátní operace v české polní nemocnici v Afghánistánu