Počet lustrací klesl na historické minimum. Vnitro se jich ale zbavovat nechce | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Počet lustrací klesl na historické minimum. Vnitro se jich ale zbavovat nechce

Nguyen Thuong Ly

Nguyen Thuong Ly

Počet vydaných lustračních osvědčení rok od roku klesá, loni jich bylo vydáno 1223, v roce 2007 jich přitom bylo více než osm tisíc. Od zavedení lustračních zákonů uplynuly téměř tři dekády, podle vládních rezortů ani opozice ale ještě nenastal čas pro jejich zrušení. Komunisté přesto trvají na tom, že jsou zákony protiústavní, a opět je navrhují zrušit.

Lustrační zákony zajišťují, aby v některých funkcích ve státní správě, justici, obraně či veřejnoprávních médiích nezasedli lidé s komunistickou minulostí. Počet pozitivních lustračních osvědčení, tedy potvrzení, že dotyčný spolupracoval s komunistickým režimem, loni klesl na 14. Před rokem 2010 se počty usvědčených spolupracovníků pohybovaly ve stovkách.

Současným komunistům se to dlouhodobě nelíbí, a opět proto navrhli zrušení obou lustračních zákonů. „Tento zákon stojí na evidenci, neříká, co ten člověk dělal nebo nedělal, jaký byl. V podstatě je to diskriminační zákon, který říká: Ty jsi byl v takovém zaměstnání, například byl tajemníkem okresního výboru strany nebo politickým zástupcem v armádě. Je to věc, která neukazuje na to, jestli člověk něco špatného udělal, nebo neudělal,“ řekl šéf komunistů Vojtěch Filip, podle kterého zákon fakticky doživotně trestá část společnosti.  

Komunistický návrh, u kterého před víkendem skončilo připomínkové řízení, odmítá řada ministerstev pod vedením ANO a ČSSD i opoziční strany. „Lustrační zákony byly přijaty v období přechodu k demokratickému režimu, tedy v době, kdy bylo pro společnost zásadní vyrovnat se s totalitní minulostí a zároveň ochránit nově vznikající režim před jejím návratem,“ uvádí ministerstvo vnitra, které připouští, že zákony byly původně myšleny jako přechodné opatření a časem měly být zrušeny.

Co je lustrační osvědčení?

Lustrační osvědčení je vydáno pro účely výkonu zákonem stanovených funkcí. Týká se to funkcí ve veřejné správě, justici, armádě, policii a veřejnoprávních médiích. Zákon se netýká ministrů ani jejich náměstků.

Osvědčuje, zda lustrovaná osoba byla či nebyla v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989:

  • příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti
  • evidována v materiálech StB jako spolupracovník

Pokud se prokáže spokupráce s minulým režimem, označuje se lustrační osvědčení jako pozitivní, v opačném případě je negativní. Celkem bylo od roku 1991 vydáno 502 915 lustračních osvědčení. Pozitivně jich vyšlo 10 797.

Zákon se nevztahuje na občany narozené po 1. prosinci 1971.

 

Vnitro ale trvá na jejich zachování a odkazuje se na minulá rozhodnutí Ústavního soudu. „Ústavní soud konstatoval, že podmínka loajality, popřípadě neloajality, která souvisí s působením v represivních složkách totalitního režimu, je při výkonu veřejných funkcí stále relevantní. Domníváme se, že uvedený závěr neztratil nic na své aktuálnosti ani v současné době,“ dodalo ministerstvo.

Proti se postavila také ministerstva spravedlnosti, kultury, obrany, financí i průmyslu a obchodu. Spravedlnost argumentuje tím, že se nejedná o žádný trest, ale prostě jde o jeden z požadavků pro výkon některých funkcí. Stejně jako může být překážkou pro funkci nedostatečná bezúhonnost, věk, vzdělání, kumulace funkcí, tak to může být i pozitivní lustrační osvědčení. Rezorty se shodují v tom, že se jedná především o otázku společenskou a politickou a případnému zrušení lustrací podle nich musí předcházet celospolečenská debata o vyrovnání se s minulostí.

Externí advokáti a poradci přišli loni ministerstva na stovky milionů. Velké peníze odsávají arbitráže

Proti komunistům se postavila také část, zejména pravicové, opozice. „Lustrační zákon je sice nedokonalá pojistka, ale přece jenom stále nějaká pojistka proti tomu, aby ve vysokých státních pozicích nestanuli lidé, kteří sloužili režimu jako udavači Státní bezpečnosti nebo členové Lidových milic,“ uvedl například Miroslav Kalousek (TOP 09). „Zrušení lustračního zákona bych považoval za plivnutí do tváře všem obětem komunistických represí,“ řekl Radek Holomčík (Piráti).

Podle Marka Bendy (ODS) jde od komunistů jen o předvolební gesto, do konce volebního období sněmovny podle něj není šance návrh projednat. Pro zrušení lustrací jsou ale někteří poslanci ANO, uvedl předseda klubu hnutí Jaroslav Faltýnek.

Opozici se nicméně nelíbí, že se lustrační zákony nevztahují na členy vlády. Piráti proto navrhují, aby se lustrace rozšířily i na premiéra a ministry. „Členové vlády jsou vysoce postavení ústavní činitelé, kteří ale neprošli sítem voleb. To znamená, že jsou jmenováni, a proto nám přijde logické, aby se i na ně vztahovala tato povinnost,“ řekl pirátský poslanec Radek Holomčík.

V minulém volebním období se pravice pokoušela o to samé, především vzhledem k vazbám tehdejšího ministra financí a nynějšího premiéra Andreje Babiše (ANO) na komunistickou státní bezpečnost, ale neuspěli. V minulosti ministři zpravidla lustrační osvědčení předkládali, což připomněl exprezident Václav Klaus, který to podle svých slov po vládě vyžadoval.

Glosa Petra Peška: Laskaví komunisté

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!