Do dluhové pasti šlo během koronavirové krize spadnout snadno. Začíná to ztrátou zaměstnání, zjištěním, že nejsou úspory, půjčkami na základní potřeby a na splacení předchozích úvěrů, pokračuje to neschopností splácet a v nejhorším případě několikátou exekucí. Katastrofické scénáře, před kterými odborníci varovali na jaře, se nicméně zatím nenaplnily. Počet nových exekucí a osobních bankrotů naopak bylo méně. Na podzim však doběhnou poslední vládní záchranná opatření a odborníci čekají zlom.
Na konci srpna by měl skončit plošný kurzarbeit, ve kterém stát přispívá firmám na mzdy zaměstnanců a který má bránit propouštění. Hovoří se sice o jeho prodloužení, ale zatím na tom není politická shoda. Analytici očekávají, že dosud příznivá čísla nezaměstnanosti na podzim porostou. Pro představu, stát v rámci kurzarbeitu přispěl na mzdy už zhruba 758 tisícům zaměstnanců, tedy téměř každému čtvrtému zaměstnanci v soukromé sféře.
Na konci října rovněž skončí půlroční úvěrové moratorium a lidé budou muset opět platit své závazky. Banky i dluhoví poradci se obávají, že se v plné šíři teprve ukáže, jak jsou na tom lidé se schopností splácet. „Jestliže máme nyní 350 tisíc odložených úvěrů, tak to je ohromný malér. Projeví se to právě na podzim, kdy lidé nebudou schopni navázat zpátky na placení,“ upozorňuje odborník na dluhovou problematiku Daniel Hůle z Člověka v tísni.
„V listopadu se ukáže, do jaké míry byl odklad splátek účinný. Odklad dostalo přibližně deset procent všech úvěrovaných klientů bank,“ dodal hlavní poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura. Dvě třetiny žádostí o odklad podle asociace tvoří spotřebitelské půjčky, čtvrtinu tvoří hypotéky, zbytek jsou úvěry podnikatelů.
Exekucí a insolvencí bylo méně
Z hlediska zadluženosti chválí Hůle vládu, že přijala taková opatření, která zabránila rychlému propadu lidí během nouzového stavu do exekucí a dluhových spirál. „Vzhledem k tomu, že vláda prosadila poměrně velkorysá moratoria, odklad placení nájmů a úvěrů, kurzarbeit, ošetřovné, tak v tuto chvíli nepozorujeme masivní nárůst problémů,“ řekl Hůle. Počet nově zahájených exekucí zatím bylo v posledních měsících nejméně za několik posledních let. Nicméně se očekává, že s koncem úvěrového moratoria se to změní. 
V případě nahromadění dluhů pak má zafungovat záchrana v podobě procesu oddlužení, kdy se lidé mohou v rámci osobního bankrotu za dohledu insolvenčního správce zbavit všech svých pohledávek. Zjednodušit celý proces měla novela insolvenčního zákona z loňského roku. Přestože exekuci má v Česku téměř 800 tisíc lidí, někteří i více než deset najednou, o insolvenci požádá ročně jen několik málo desítek tisíc lidí. V průběhu nouzového stavu navíc klesl počet podaných žádostí na nejnižší úroveň za poslední rok, od léta se čísla pomalu opět zvedají.
„Nynější nárůst počtu insolvenčních návrhů je dán především tím, že se lidé postupně vracejí k řešení životních situací, kterým se nemohli v posledních měsících věnovat,” uvedl Tomáš Valášek ze společnosti Insolvence 2008. „Skutečný náraz krize se tak na datech o insolvencích zatím téměř neprojevuje. Vlna nových insolvenčních návrhů vyvolaných potížemi v ekonomice, by ale mohla přijít už na podzim,“ domnívá se Valášek.
Insolvenční novela minula očekávání
Insolvenční novela za poslední rok dokázala obecně zvýšit počet zájemců o osobní bankrot, v prvních měsících dokonce i dvojnásobně. Odborníci na dluhovou problematiku však stále vidí v zákoně nedostatky. Na schválení osobního bankrotu se například leckdy čeká i půl roku, lidé nemají jistotu, že je soud po pěti letech odříkání opravdu zbaví dluhů, překážkou jsou i pro někoho příliš vysoké odměny pro věřitele a insolvenčního správce.
„Výsledkem je sice několikatisícový nárůst počtu osob, které se nově dostaly do procesu oddlužení, ale bohužel je to výrazně méně, než by bylo pro výraznější pozitivní dopady na ekonomiku potřeba,“ řekl Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. Hábl nicméně kvituje snahu ministerstva spravedlnosti nedostatky řešit.
Zákon by potřeboval projít další změnou, domnívá se Hůle. „Z našeho pohledu se rozhodně neroztrhl pytel se zájemci o insolvence. Kdyby loni nebyla přijata ona novela, tak se zase tak moc nestalo,“ nešetří kritikou. Ministerstvo spravedlnosti změny v insolvencích chystá, ale pro podnikatele, což po Česku požaduje evropská směrnice. Konkrétní návrhy však zatím rezort nepředstavil.
Novela umožnila několik variant oddlužení: - Lidé mohou splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu. - Druhá možnost je splatit za pět let alespoň 30 procent dlužné částky. Pokud by to bylo méně než 30 procent, rozhodoval by soud o tom, zda dotyčného zbaví zbytku dluhů. Soudci budou posuzovat, jestli dlužník vynaložil veškeré úsilí k zaplacení pohledávek. Jak k tomu soudy v praxi přistoupí, zatím není známo. - Senioři, lidé se zdravotním postižením nebo lidé, kteří splácejí dluhy vytvořené v dětství, mají pravidla oddlužení mírnější. Bez dluhů mohou být do tří let. |
