Názorem většiny dotazovaných tedy je, že motivací pro vstup do politiky je hlavně individuální prospěch, ne přispění k blahu celé společnosti. S názorem, že lidé vstupují do politiky kvůli penězům rozhodně souhlasí 51 procent respondentů.
Názor 57 procent dotázaných je, že za vstupem do politiky je touha někam patřit, 55 procent vidí snahu změnit situaci k lepšímu a 54 procent se domnívá, že lidé vstupující do politiky se chtějí podílet na plnění programu strany.
Počet lidí, kteří si myslí, že do politiky se chodí hlavně kvůli individuálnímu prospěchu, přitom stále roste. Od září 2010 totiž poklesl o 11, respektive o devět procentních bodů počet těch, kteří si myslí, že lidé jdou do politiky, aby zlepšili situaci, případně aby se podíleli na plnění programu strany.
Nízkou důvěru i prestiž politiky mezi Čechy potvrzují průzkumy veřejného mínění dlouhodobě. Nedávno si například na to, že si jich občané dost neváží, svorně postěžovali čeští a slovenští poslanci. „My nejenom že škodíme, ale my ještě krademe a vraždíme,“ shrnul to v nadsázce předseda rozpočtového výboru sněmovny Pavel Suchánek (ODS).
Proč lidé vstupují do politických stran:
Nakolik je správné vstupovat do politických stran z uvedených důvodů:
Z údajů v grafech přitom plyne, že v případě názorů týkajících se správnosti uvedených důvodů ke vstupu do politických stran mají položky v podstatě opačné poradí, než je tomu u mínění o skutečném chování. To znamená, že na prvních místech jsou zde důvody ke vstupu představující prospěch společnosti, a až poté s velkým odstupem za nimi následují položky, které se vážou k individuálním výhodám pro samotného aktéra, který vstupuje do politické strany.
Češi jsou spíše levicově orientovaní
Průzkum se zaměřil také na to, jak se respondenti ztotožňují s některým z obecných politických názorů. Nejčastěji se podle něj lidé hlásí k sociálnědemokratickému proudu, který v první volbě preferuje 23 procent dotázaných a ve druhé osm.
Čtrnáct procent v první volbě a pět ve druhé preferuje liberální názor. Konzervativnímu dává v první volbě přednost 10 a ve druhé sedm procent. Poměrně častý je podle CVVM i „ekologický názor“, který jako první uvedlo sedm a jako druhý 13 procent dotázaných.
Souhlas s obecnými politickými názory (v procentech):
Více než než desetina dotázaných se v první nebo druhé volbě hlásí k názoru socialistickému (šest procent první volba, sedm procent druhá volba) a komunistickému (osm procent první, čtyři procenta druhá volba). Méně než desetina se přiklání ke křesťanskodemokratickému názorovému proudu.
Častá je kombinace liberálního a konzervativního názoru, i když jde podle CVVM historicky o vzájemné protipóly, častější je i kombinace proudu liberálního a ekologického. Ve zvýšené míře se podle průzkumu objevil průnik proudu socialistického a ekologického, výrazný průnik pak je mezi názory socialistickými a komunistickými. Inklinace lidí ke ztotožnění s některým ze základních politických názorů od roku 2008 výrazně poklesla, uvedli autoři průzkumu.
V rámci průzkumu bylo od 3. do 10. září 2012 dotazováno přes 1000 obyvatel ČR starších 15 let.
