Politici mohou Česko uvrhnout do daňového chaosu, varuje komora

Česká republika patří podle studie poradenské společnosti KPMG mezi země s nižším zdaněním příjmů fyzických osob. V ČR činí sazba dně z příjmu fyzických 15 procent. Ostatní země bývalého východního bloku se pohybují v pásmu od deseti do 20 procent, Polsko a Chorvatsko pak mají vyšší než 30procentní sazbu.

Česká republika patří podle studie poradenské společnosti KPMG mezi země s nižším zdaněním příjmů fyzických osob. V ČR činí sazba dně z příjmu fyzických 15 procent. Ostatní země bývalého východního bloku se pohybují v pásmu od deseti do 20 procent, Polsko a Chorvatsko pak mají vyšší než 30procentní sazbu. Zdroj: Anna Vackova, E15

Pokud nová Sněmovna neschválí na prvním zasedání zákonná opatření Senátu, která obsahují zásadní novelu daňových zákonů, nastane po Novém roce chaos. Začne totiž platit nový občanský zákoník. Vznikly by dokonce takové paradoxy, že některé daně by se musely platit dvakrát, jiné naopak vůbec, tvrdí šéf Komory daňových poradců Martin Tuček.

Ministerstvo financí možné problémy připouští, především ve výběru daní. „Občanský zákoník přináší řadu novinek. Novelizace některé daně ruší, některé zavádí nově. Není jiné cesty, než aby nová Sněmovna zákonná opatření schválila. Protože pak by stála některá ustanovení občanského zákoníku a daňové zákony proti sobě,“ upozornil Tuček.

Problém může nastat například u nemovitostí, kdy se stane stavba součástí pozemku. „Nyní se odděleně zdaňuje pozemek i stavba. Kdyby se neschválila zákonná opatření, jaká daň se bude platit?“ naznačil Tuček.

Těžké ztráty pro rozpočet

Ministerstvo financí podle mluvčího Ondřeje Šrámka již v minulosti několikrát varovalo, že nepřijetí novel daňových zákonů souvisejících s rekodifikací soukromého práva by mohlo mít vážné důsledky pro výběr daní. „Věříme, že nově zvolená Poslanecká sněmovna takový scénář nepřipustí,“ uvedl.

Již dříve varoval i premiér v demisi Jiří Rusnok, že pokud by parlament tyto změny neschválil, znamenalo by to mimo jiné propad příjmů státního rozpočtu možná až v řádech desítek miliard korun.

Absurdní stav

V případě, že by se sešla Sněmovna až v příštím roce a neschválila zákonná opatření, nastal by dokonce absurdní stav, kdy by od 1. ledna platila novelizace, ale po odmítnutí opatření Sněmovnou by zase platily zákony před novelizací.

„Daňový poplatník se tak nachází v nejistotě a nelze se pořádně připravit na nový stav. Mezi schválením a účinností nových norem by měly být minimálně tři měsíce, ještě lépe půl roku,“ zdůraznil Tuček.

Zákonná opatření Senátu týkající se daní již podepsal prezident Miloš Zeman 21. října. Nyní je ovšem musí potvrdit ještě nová Poslanecká sněmovna. Ustavující schůze Sněmovny má začít 25. listopadu. Na programu ustavující schůze přitom jsou všechna čtyři zákonná opatření, která schválil Senát. Poslanci o nich musí rozhodnout na své první schůzi.