Jmenování Jiřího Rusnoka premiérem a očekávané vytvoření úřednické vlády zřejmě povede k vypsání předčasných voleb. Shodují se na tom politologové. Politické strany podle nich Rusnokův kabinet nepřijmou a ve Sněmovně mu důvěru nedají.
„Myslím, že vzniklou situaci parlamentní strany neakceptují, ta vláda nezíská ve sněmovně důvěru a že to spíš povede k tomu, že parlamentní strany se budou snažit o předčasné volby,“ řekl politolog Miroslav Mareš. Podle něj například pro ČSSD vyvstává riziko, že by kvůli Rusnokově vládě mohla posílit Strana práv občanů (SPOZ), která je pro sociální demokraty konkurencí.
Volby nejdříve koncem září
Předčasné sněmovní volby by se mohly kvůli zákonným lhůtám konat na konci září pouze v případě, pokud by se Sněmovna během července dohodla na svém rozpuštění. V takovém případě by volby musely být za dva měsíce. Dosavadní koalice ale zatím takové řešení, o které usiluje opozice, odmítla, ve Sněmovně stále disponuje většinou a preferuje obnovení koaliční vlády.
Podle místopředsedy ČSSD Michala Haška by se schůze, na které by se hlasovalo o rozpuštění Sněmovny mohla konat v polovině července. Začít by tedy mohla 16. července.
Možnost, že by se předčasné volby mohly konat do konce září, dnes naznačil prezident Miloš Zeman po jmenování Jiřího Rusnoka novým předsedou úřednické vlády. Podle něj je to jediná cesta, jak případně sjednotit strany ve Sněmovně na jejím rozpuštění. V takovém případě by Rusnokův kabinet vládl „zhruba do konce září“, uvedl Zeman.
Od termínu voleb se odvíjejí všechny další volební lhůty. Pokud by se volby měly konat 27. a 28. září, strany musely sestavit a odevzdat kandidátní listiny ve lhůtě 38 dnů před volbami, tedy nejpozději 20. srpna. Na 11 dnů by se jim zkrátila lhůta pro oficiální část volební kampaně, která by ve veřejnoprávní televizi a rozhlasu mohla začít až 16. září. Voliči by pak lístky museli dostat nejpozději den před začátkem voleb.
Další ústavní možnost, že by prezident Sněmovnu rozpustit po trojím neúspěšném pokusu o sestavení vlády, reálná není. Při třetím pokusu totiž hlavě státu navrhuje premiéra šéf dolní komory. Zeman už také připustil, že pokud se strany nedohodnou a Rusnokův tým důvěru Sněmovny nezíská, zváží nabídku koalice na jmenování dosavadní předsedkyně dolní komory Miroslavy Němcové (ODS) premiérkou. Její vláda má ve Sněmovně přislíbenu většinovou podporu 101 hlasů.
Vláda bez důvěry
„Očekávám, že vláda, poté co bude jmenována, předstoupí s žádostí o vyslovení důvěry. Ta jí nebude vyslovena a nejpozději v tuto dobu se sněmovna dohodne na svém rozpuštění,“ řekl politolog Jan Outlý.
Podle něj ale předčasné volby nepřispějí ke stabilitě tuzemského politického systému. „Prezident by spíše měl hledat takové řešení, které bude posilovat politickou stabilitu. Předčasné volby jsou poměrně závažným zásahem do toho systému a prezident Zeman tento závažný zásah provedl,“ řekl Outlý.
Samotné jmenování Rusnoka premiérem je podle politologů neobvyklý krok. „Podle mě to znamená situaci, kterou nepředpokládá naše ústava,“ upozornil Outlý. Technicky je podle něj sice všechno v pořádku, zdůraznil však, že ústava je stavěná pro parlamentní demokracii. „Jmenování premiéra má předcházet hledání konsenzu v dolní komoře parlamentu. To, co teď proběhlo, je v rozporu s tím. Prezident si nominoval vládu podle svého gusta,“ uvedl politolog. „Myslím si, že to je testování mocenských pozic, jakou sílu má prezident v českém systému,“ doplnil Mareš.
