Poplatkové iniciativy podaly trestní oznámení na postup soudu

peníze (ilustrační foto)

peníze (ilustrační foto) Zdroj: CC BY-NC-ND 2.0: mlovitt via Wikimedia

Spor o vrácení poplatků za vedení úvěrových účtů začíná dostávat nádech béčkové kovbojky, kde se každý ze zúčastněných pistolníků snaží vystřílet co nejvíce svých těžkých kalibrů, ať to stojí, co to stojí. Jednou z posledních takových ran se stalo trestní oznámení na postup Obvodního soudu pro Prahu 5, které podala společnost BSP Lawyer Partners, jež iniciativy sdružuje.

Soudce a místopředseda tamního soudu Michal Holub podle iniciativ Bankovnipoplatky.cz, Jdeto.de a PoplatkyZpět.cz v při rozhodování bagatelních případů sporů o poplatky údajně postupuje nestandardně, až podezřele.

Nejzajímavějším z obvinění je například to, že rozsudky vynáší i u žalob, u nichž zatím ani nebyl uhrazen soudní poplatek. „V celé věci jde o zmýlení variabilních symbolů u plateb za jednotlivá řízení,“ reagoval ovšem na dotaz E15.cz Michal Holub.

Iniciativy si také stěžují, že jako ostatní soudci Holub nevyčkává, až své stanovisko ve věci poplatkových sporů nevydá Ústavní soud, na který se iniciativy po první sérii proher obrátily. „Nebyl důvod zastavovat běžící řízení, neexistuje praxe, která by něco podobného nařizovala,“ hájí dále svůj postup soudce Holub.

Iniciativy požádaly také další soudy o pozastavení rozhodování právě z tohoto důvodu, ty jim přitom vyhověly. „Nevíme, proč pan Holub přidělává práci Ústavnímu soudu tím, že nadále rozhoduje, protože my se i v těchto případech také obrátíme k Ústavnímu soudu,“ dodal k situaci právník Petr Němec, který v Česku celou otázku sporů o účtování bankovních poplatků za vedení úvěrových účtů vyvolal.

Vývoj sporů u soudu „na Pětce“

Přestřelka mezi soudcem Holubem a iniciativami začala nicméně již v dubnu loňského roku. Obvodní soud pro Prahu 5 byl jedním z prvních soudů, který se danou problematikou zabýval a ve věci začal rozhodovat. Jeho první rozsudek byl ve prospěch spotřebitelů, konkrétně soudce Martin Šalamoun zhruba po šestiměsíčním projednávání odsoudil Hypoteční banku. Iniciativy proto v dubnu slavily a zdálo se, že je „hotovo“.

Následně místopředseda soudu a soudce Michal Holub, rovněž z OS pro Prahu 5, v rozmezí několika týdnů vydal opačný rozsudek. Dále soudce stejného soudu, Zdeněk Váňa, odsoudil LBBW Bank k vrácení neoprávněně účtovaných bankovních poplatků. V tomto momentu byl stav 2:1 ve prospěch spotřebitelů.

Kroky místopředsedy Holuba v průběhu srpna pak vyvolaly další vlnu nevole iniciativ – OS pro Prahu 5 totiž zřídil jednočlenný senát pro řešení poplatkových sporů, do něhož byl jmenován právě Holub. Ten následně rozhodl o navýšení soudních poplatků u sporů z původních 400 korun na 1000 korun a v řadě případů ani nevyhověl žádostem iniciativ o soudní stání a rozhodoval bez jeho konání.

„Navýšení této částky jsem každému z účastníků odůvodnil,“ tvrdí nyní Holub.

Prohry stály iniciativy již statisíce korun

Na počátku veškerých sporů se iniciativy, přesněji řečeno společnost BSP Lawyer Partners, která má zkušenosti se soudním hromadným vymáháním drobných pohledávek, například koncesionářských poplatků pro Českou televizi, veřejně i smluvně nespokojeným klientům zavázala, že za ně veškeré případné náklady v případě prohry procesu zaplatí.

„BSP LP stála úhrada nákladů řádově statisíce korun,“ uvedl mluvčí společnosti Rostilav Sochorec na dotaz E15. A právě za vyššími náklady stojí další rozhodnutí soudce Holuba, který „bankám přiznává náklady na právní zastupování i v případech, kdy banka žádného advokáta ani nevyužila,“ tvrdí iniciativy.

Skóre – 4 ku 138

Počet prohraných sporů iniciativ se v současnosti zastavil na čísle 138, z čehož 76 jich pochází z „dílny“ OS pro Prahu 5. Výhru si poplatkové iniciativy přitom připsaly zatím jen ve čtyřech případech. Na samotném „soudu na Pětce“ přitom ještě leží dalších 4800 žalob klientů proti ČSOB a Hypoteční bance. Na ostatních Pražských soudech, v jejichž obvodech mají sídla další banky, přitom iniciativy podaly dalších dohromady až 25 tisíc žalob.

Nyní jsou iniciativy i ostatní soudy ve „vyčkávacím módu“, kdy obě strany očekávají verdikt Ústavního soudu. Ten buď judikaturu nižších soudů potvrdí a bude po všem, nebo rozhodně o opětovném projednání případů. Další z variant je pak i možnost, že veškeré stížnosti jím budou smeteny ze stolu.