„Když jsme tuto věc nedávno konzultovali na koaliční úrovni, ukázalo se, že zatím není zájem se do toho pouštět. Navíc cítím, že výzvědné služby by v souvislosti s krizí na Ukrajině měly fungovat na plné obrátky. Takže by nyní nebylo dobré do nich hlouběji zasahovat,“ řekl deníku E15 místopředseda sněmovního výboru pro obranu za KDU-ČSL Ivan Gabal. Přitom on sám jako vyjednávač své strany pro zahraničí, obranu a bezpečnost odstavec o posílení kontroly do vládního dokumentu prosadil.
Také z ČSSD a hnutí ANO Andreje Babiše zaznívají hlasy, že na změny, které by mohly rozkolísat zpravodajskou komunitu, není vhodná doba. Téma by se prý mohlo začít projednávat nejdříve za rok, tedy v polovině funkčního období současné exekutivy.
Pokud by se termín ještě více posunul, záměr by se už pravděpodobně nestihl přetavit do paragrafů a ty poté schválit. Premiér Sobotka tvrdí, že se to nestane. „Posílení kontroly tajných služeb podporuji,“ uvedl bez dalších podrobností.
Podle programového prohlášení má Sobotkův kabinet prosadit zákon, který stanoví dvoustupňový rozsah a způsob kontroly práce zpravodajců jak dolní komorou parlamentu, tak nadstranickým orgánem složeným z respektovaných osobností.
O kontrole výzvědných agentur a vzniku občanské komise diskutovaly i předchozí vlády. Bez výsledku. Debaty se rozvířily vždy v okamžiku, kdy vypukl nějaký skandál, ať už to byly úniky informací například v kauze Pavla Béma a Romana Janouška nebo podezření, že někteří špioni s citlivými daty obchodují. A poté zase usnuly.
Ke sloučení agentur schází odvaha
Parlament teď smí kontrolovat jen dvě za tří zpravodajských služeb. V programu Sobotkova kabinetu proto v přímé narážce na rozvědku alias na Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) doslova stojí: „Návrh zákona, který stanoví rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb parlamentem, bude vycházet ze zásady, že parlamentní kontrole musí podléhat všechny zpravodajské služby České republiky.“
Dosavadní skutečnost je taková, že kontrolovat Bezpečnostní informační službu (BIS), tedy kontrarozvědku, a Vojenské zpravodajství mají za úkol dvě zvláštní poslanecké komise. Mohou si zvát příslušné šéfy a dotazovat se jich, byť s vyloučením veřejnosti.
ÚZSI se kontrole vyhnula
Výjimkou je právě ÚZSI, který žádnému parlamentnímu dohledu nepodléhá. Vedle poslanců by podle vlády měl na služby dohlížet „expertní kontrolní orgán složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných občanů“.
Koaliční dokument se však nezmiňuje o podrobnostech. Třeba o tom, kdo a na základě jakých kritérií by tyto lidi vybíral a jmenoval. Kontrola rozvědky i vznik občanské komise jsou témata, o nichž bez hmatatelných výsledků diskutovaly i předchozí vlády.
Ať už to byly aféry kolem úniků informací například v kauze Bém a Janoušek nebo podezření, že někteří špioni s citlivými daty obchodují, prakticky vždy se nad nimi zavřela voda. Mimo jiné za to může skutečnost, že poslanci nemohou vstupovat do živých svazků obsahujících data o probíhajících případech. Proto nezjistí, zda pochybila daná služba, anebo ten, kdo s jejími výstupy nakládal.
Ještě ožehavějším tématem je reforma výzvědných agentur vycházející z předpokladu, že fungování tří je pro desetimilionové Česko zbytečný luxus. Existují dva základní modely. Buď sloučit kontrarozvědnou část armádních zpravodajců s BIS a rozvědnou s ÚZSI, anebo po vzoru vojenské služby spojit obě civilní služby v jednu. Ani na prosazení tohoto záměru zatím politické strany nenalezly odvahu.
| Bezpečnostní informační služba |
|---|
| Jejím úkolem je získávat informace na území ČR. Vedle ochrany bezpečnostních a ekonomických zájmů, dříve například podávala vládě zprávy o zájemcích o koupi velkých státních firem, zajišťuje kontrašpionáž spočívající v obraně proti působení cizích agentů. BIS každoročně vydává veřejné zprávy, mimo jiné v nich varovala před pravicovým i levicovým extremismem nebo zvýšenou aktivitou ruských rozvědčíků v Česku. Službu už jedenáct let řídí Jiří Lang, který je nejdéle sloužícím šéfem tajné agentury v Evropské unii. Zatím se nezdá, že by ho Sobotkova vláda chtěla vyměnit. Zřejmě i proto, že by se těžko dohodla na jeho nástupci. |
| Úřad pro zahraniční styky a informace |
| Jeho agenti působí v zahraničí. I proto část odborníků pochybuje o tom, zda má tato služba podléhat kontrole českého parlamentu. Také rozvědka chrání bezpečnost a ekonomické zájmy země získáváním a analýzou informací. Nespadá však přímo pod vládu nebo třeba ministerstvo zahraničí, ale pod rezort vnitra. Proto jejího ředitele jmenuje se souhlasem vlády příslušný ministr. Kandidáta nemusí jako u BIS schvalovat poslanecké výbory. Koncem června se změnilo vedení ÚZSI. Po sedmi letech odešel z jeho čela Ivo Schwarz, který se stal velvyslancem ČR v Izraeli. Vystřídal ho Jiří Šašek, který v rozvědce pracuje od roku 2006. |
| Vojenské zpravodajství |
| Před několika lety vzniklo sloučením vojenské rozvědky, která spadala pod náčelníka armádního generálního štábu, a vojenského zpravodajství úkolovaného ministrem obrany. Ten také se souhlasem vlády jmenuje ředitele VZ. Služba působí jak doma, tak v cizině, mimo jiné u českých jednotek v misích. Tajná služba se vzpamatovává ze skandálu kolem bývalé šéfky kabinetu expremiéra Nagyové, nyní Nečasové. Po odvolání Karla Kovandy, kterého soud před měsícem předal do rukou šéfa rezortu obrany, agenturu dočasně řídí Rostislav Pilc. Kovandova nástupce chtěl ministr Martin Stropnický (ANO) vybrat do léta, termín se však o něco posune. |
