Cílem zákona je podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) zavést taková pravidla, „aby bylo možné odhalit nepřiznané nebo zatajené příjmy poplatníků daní z příjmů a následně je zdanit“. „Nejde o plošnou povinnost podávat pravidelně majetková přiznání,“ zdůraznil ministr.
Zákon má dát finanční správě možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud hodnota neevidovaného majetku převýší sedm milionů korun, finanční správa vyzve k prokázání původu majetku a popřípadě jej zdaní. Jestliže poplatník nebude schopen prokázat původ svých příjmů, bude mu daň vyměřena dodatečně včetně penále. Jeho výše se má pohybovat od 50 do 100 procent výše daně podle toho, zda poplatník bude s daňovým úřadem spolupracovat.
Protesty opozice
Právě toto ustanovení označila za protiústavní TOP 09, a to i s odkazem na stanovisko Legislativní rady vlády. Ustanovení podle kritiků nutí poplatníka k součinnosti, aby mu byla uložena sankce. Stoprocentní penále pak může být pro poplatníka likvidační, což odmítl už Ústavní soud. Podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska norma poskytne další příležitosti pro udavače, neboť počítá s prověřováním podnětů.
Návrh podle Babiše také počítá s trestním stíháním těch, kteří by porušili povinnost učinit pravdivé prohlášení o svém majetku. „V návaznosti na to se navrhuje zvýšení horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody za tento trestný čin z jednoho roku na tři léta,“ uvedl Babiš při červnovém startu projednávání návrhu Sněmovnou.
Na prokazování původu majetku se dohodla vládní koalice při svém vzniku. Stanovená hranice sedm milionů korun pro neevidovaný majetek je podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) koaličním kompromisem, když ČSSD navrhovala pět milionů a ministerstvo financí deset milionů korun.
