Poslanci zrušili celoživotní imunitu. Má být jen po dobu mandátu | E15.cz

Poslanci zrušili celoživotní imunitu. Má být jen po dobu mandátu

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: mediafax

Pavel Otto

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Maximálně na čtyři, respektive šest let bude omezena ochrana poslanců a senátorů před trestním stíháním.

Výsadní privilegium zákonodárců a také ústavních soudců se stane minulostí. S omezením jejich doživotní imunity pouze na dobu výkonu mandátu dnes souhlasila dolní komora parlamentu. Pro předlohu podepsanou zástupci všech sněmovních stran hlasovalo 148 ze 162 přítomných poslanců, proti jich bylo pět - Walter Bartoš, Jan Kubata a Igor Svoják z ODS, Miroslav Svoboda z ČSSD a Daniel Korte z TOP 09. Pro změny ústavy je potřeba nejméně 120 hlasů. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který prosazoval ještě radikálnější řešením, tedy zúžení imunity jen na projevy v Parlamentu, neuspěl.

Zástupkyně předkladatelů Kateřina Klasnová (VV) řekla, že doživotní imunita je rarita. „Nemůže být výsadním privilegiem jednotlivce,“ poznamenala před hlasováním. Klasnová připomněla, že zákonodárci už omezili v souvislosti s přímou volbou prezidenta i rozsah jeho imunity, a měli by ji tedy vyšší než hlava státu. Naopak Daniel Korte (TOP 09) označil předlohu za ryze populistickou a v horším případě škodlivou. Další zákonodárci poukazovali zase na to, že je v kontextu evropských právních úprav.

Nadále by podle předlohy, kterou musí ještě odhlasovat Senát a podepsat prezident, platilo, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale Poslanecká sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu. Obdobně by to platilo pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní komora.

Kalouskův přísnější návrh neprošel

Ještě větší omezení imunity navrhované Kalouskem podpořilo 50 ze 168 přítomných poslanců, proti jich bylo 72. Místopředseda TOP 09 odmítl výhrady některých opozičních politiků, že ve skutečnosti mu šlo o to, aby schválení poslaneckého návrhu zabránil. „Zaznamenal jsem úvahy, že jsem to předložil proto, abych do toho hodil vidle. Není to tak,“ řekl Kalousek. Návrh prý vycházel z jeho přesvědčení, že zákonodárci neumějí institut imunity využívat. Vydávají k trestnímu stíhání na žádost policie prakticky kohokoli a samotné vydávání se podle ministra stává nástrojem politického boje.

„Nepodal jsem návrh proto, že veřejnost instrument vnímá jako neoprávněné privilegium,“ zdůrazňoval Kalousek, jenž podpořil i původní poslaneckou předlohu. Později v rozhovoru s ČTK připustil, že s úspěchem nepočítal. Je ale přesvědčen o tom, že vývoj nelze zastavit a některá z příštích Sněmoven „tento relikt“ zruší. „Je třeba nepřestat to zkoušet,“ dodal.

Sněmovna zatím vydala 19 poslanců

Od roku 1993 sněmovna vydala k trestnímu stíhání 19 poslanců, přičemž Josef Krejsa (SPR-RSČ) a David Rath (zvolen za ČSSD) byli vydáni dokonce ve dvou případech. V nynějším volebním období vydala dolní komora ke stíhání nejvíce svých členů - zatím šest.

Dosavadní pokusy o omezení imunity
28. září 1995 - Sněmovna zamítla návrh poslanců ODS a KDU-ČSL na omezení poslanecké imunity prostřednictvím novely zákona o přestupcích. Novelu podpořilo pouze 24 poslanců.
4. února 1998 - Sněmovna nepodpořila další projednávání novel zákonů, jejichž cílem bylo omezit poslaneckou a senátorskou imunitu. Novely předložila skupina poslanců z Unie svobody, ODS, ČSSD a KDU-ČSL.
17. července 1998 - Senát neschválil návrh ústavní novely omezující trestní imunitu poslanců, senátorů a ústavních soudců, která by umožnila po skončení mandátu jejich stíhání za trestné činy spáchané v době jeho výkonu. Návrh předložila skupina senátorů vedená Luďkem Zahradníčkem (Unie svobody).
16. října 1998 - Poslanci KDU-ČSL neprosadili další návrh novely ústavy, který by časově omezil trestní nestíhatelnost poslanců a senátorů na dobu výkonu mandátu. Sněmovna předlohu vrátila k dopracování jako „příliš dílčí“.
10. listopadu 1999 - Ve sněmovně opět neuspěl záměr poslanců KDU-ČSL a Unie svobody omezit beztrestnost poslanců a senátorů jen na dobu výkonu jejich mandátů.
5. února 2002 - Sněmovna schválila senátní novelu zákona o přestupcích, podle které si poslanci a senátoři mohou od dubna 2002 zvolit, že budou trestáni za své dopravní a jiné přestupky tak jako ostatní občané. Mohou ovšem také požádat o projednání přestupku parlamentní imunitní výbory. Podle zastánců novely je to první zmírnění nebývale rozsáhlé imunity zákonodárců. Tehdejší senátor a vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD), kterému se v prosinci 2001 v Senátu nepodařilo prosadit návrh na zrušení přestupkové imunity, to ale označil za „rozšíření privilegií poslanců a senátorů“.
15. prosince 2004 - Sněmovna neschválila vládní novelu, která měla zrušit doživotní imunitu poslanců a senátorů.
28. ledna 2005 - Senát zamítl novelu ústavy, která měla zrušit doživotní imunitu poslanců a senátorů a jejich přestupkovou imunitu. Předlohu vypracovala skupina unionistických a nestranických senátorů v čele s Janem Hadravou (US-DEU).
9. května 2006 - Pár týdnů před volbami sněmovna schválila omezení imunity poslanců a senátorů. Imunita se měla vztahovat jen na dobu výkonu mandátu. V listopadu 2006 Senát nejtěsnější většinou hlasů sněmovní návrh zamítl a začal projednávat vlastní, přísnější variantu omezení imunity.
19. června 2007 - Senátní návrh na razantní omezení imunity poslanců a senátorů ve sněmovně neuspěl už v prvním čtení. Příslušnou změnu ústavy poslanci vrátili Senátu k dopracování.
6. února 2008 - Sněmovna zamítla senátní návrh, podle kterého měl parlament do budoucna rozhodovat pouze o zatčení svých členů, ne však už o jejich trestním stíhání. Se senátním návrhem tentokrát nesouhlasil ani kabinet Mirka Topolánka (ODS).
13. července 2009 - Vláda Jana Fischera podpořila návrh poslanců Strany zelených omezit imunitu zákonodárců. Poslanci a senátoři by podle zelených měli o imunitu přijít ve všech případech, kdy by překročili zákon. Výjimkou by zůstaly jejich projevy a hlasování v parlamentu. Vláda navíc doporučila, aby se omezení imunity nově týkalo také soudců Ústavního soudu. Návrh pak skončil ve Sněmovně, kde se do konce volebního období nedostal na pořad jednání.
11. září 2009 - Sněmovna a po ní i Senát schválily novelu ústavy, která má umožnit rozpuštění Sněmovny hlasy tří pětin poslanců. Sněmovna však odmítla ostatní navrhované ústavní změny, mj. i návrh poslankyně ODS Evy Dundáčkové na omezení imunity zákonodárců.
8. února 2012 - Poslanecká sněmovna schválila předlohu o omezení imunity zákonodárců a ústavních soudců. Novela, kterou v září 2011 schválila vláda, měla zrušit doživotní imunitu a nahradit ji ochranou před stíháním jen po dobu trvání mandátu.
26. dubna 2012 - Senát neschválil zrušení doživotní imunity. Senátoři kritizovali mimo jiné „salámové“ úpravy ústavy či to, že návrh neřešil otázku výkonu mandátu v případě odsouzeného zákonodárce.
13. února - Sněmovna schválila ústavní novelu, která omezí imunitu zákonodárců a ústavních soudců. Poslanecká novela zástupců všech sněmovních stran ruší doživotní imunitu.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video