Církve i různé osoby žádají po pracovnících fondu v regionech, aby jim pomohli s určením konkrétních pozemků, zda byly církevní. „Nejvíc dotazů přišlo v okresech, kde je velký rozsah půdy blokované církevním paragrafem,“ říká ředitel fondu Petr Šťovíček. Poskytování takových informací ale zarazil. Fond nebude nahrazovat absenci takzvaného výčtového zákona, který požaduje opozice.
„Fond se k pozemkům blokovaným pro církev nebude vyjadřovat. Naše sdělení by ani nemohlo být právně závazné,“ upozorňuje Šťovíček. Vysvětluje, že fond nemá k dispozici seznam půdy, kterou k 25. únoru 1948 vlastnily církve, náboženské řády a kongregace. Eviduje pouze údaje zjištěné při restitucích fyzickým osobám a při lustraci zemědělské půdy před jejím odstátněním.
„Lustrace probíhají průběžně a tento proces ani není dosud ukončen,“ připomíná šéf fondu. Důkazy o tom, že dané parcely patřily církvi, bude muset dodat původní vlastník žádající o vydání majetku, nikoli státní úřad. Fond nebude nic sdělovat ani osobám, které sledují své obchodní zájmy a snaží se zmapovat pozemky vyčleněné k vypořádání s církvemi.
Původní majetek církve v podobě polí, luk a zahrad představoval podle vládního návrhu zákona o církevních restitucích 72 202 hektarů. Pozemkový fond má ve správě přes 48 tisíc hektarů blokovaných pro církev. „Přesné číslo neznáme. Mění se s tím, jak se prověřují další pozemky před chystanou privatizací,“ poznamenává ředitel Pozemkového fondu. Největší církevní polnosti jsou podle přehledu ministerstva kultury na Chebsku (4195 hektarů), Českokrumlovsku (3487) a Tachovsku (2147).
