Chystaná novela zákoníku práce, zčásti vynucená evropskou legislativou, firmám patrně způsobí řadu vážných komplikací ve vztahu k práci na dohodu. Kritizují zejména povinnost plánovat dohodářům rozvržení týdenní pracovní doby, neboť to omezí flexibilitu z pohledu zaměstnavatele i zaměstnance. Nárok dohodářů na dovolenou bude pro firmu znamenat dodatečnou finanční i administrativní zátěž. Za zcela nesmyslné a neproveditelné považují kontroly místa výkonu práce a její bezpečnosti.
Novela momentálně prochází připomínkovým řízením, poté o ní bude ještě rozhodovat vláda. Začít platit by mohla od ledna. Některé body tedy ještě mohou projít obměnou, k zavedení řady změn v zákoníku práce ale ministerstvo práce a sociálních věcí muselo přistoupit kvůli nutné harmonizaci tuzemské legislativy s evropskými směrnicemi z roku 2019. Novela měla vstoupit v platnost již letos v srpnu.
U dohod mimo pracovní poměr budou nově muset zaměstnavatelé naplánovat zaměstnanci týdenní pracovní dobu a seznámit ho s ní nebo možnou změnou nejméně týden předem. Problém tak vzniká hlavně u nárazových, nepravidelných prací.
Například v případě akce, na kterou jsou najmuti pracovníci na dohodu a ona se dva dny před konáním zruší, se rozvrh pracovní doby dodržet nedá. „Padne jeden z přitažlivých důvodů pro zaměstnance, kteří jdou do dohod právě proto, že pracují, jen když se ‚dohodneme‘,“ vysvětluje Tomáš Kožnárek, jednatel brněnské firmy Axima zaměřené na průmyslovou automatizaci.
Pracovníci začnou uzavírat dohody jednorázově a účelově a budou preferovat mít jich více, domnívá se Karel Mařík, spoluzakladatel mobilní aplikace Grason, což je náborová platforma propojující restaurace s dočasnými zaměstnanci. „Trh pravděpodobně půjde směrem osob samostatně výdělečně činných, protože lidé o flexibilitu stojí a najdou si cestu, jak jí docílit,“ říká s tím, že v jejich aplikaci v poslední době zaregistrovali třicetiprocentní nárůst zájmu o pružnou práci. S návrhem nových pravidel u dohod tak zásadně nesouhlasí.
Dodává, že i firmy stojí o flexibilní pracovníky, protože se jim zaměstnanci na hlavní pracovní poměr často nevyplatí. „Ukazuje se zde boj proti dohodám, ale už se nedává nástroj, jak lidem a firmám reálně pomoci,“ kritizuje. Připomíná přitom, že s konkurenční aplikací Zenjob, která se v Německu zaměřuje čistě na studenty, vláda aktivně řeší, jak flexibilitu nastavit, aby fungovala v zákoně a zároveň byla přínosem pro firmy i jejich zaměstnance.
Aplikace Grason projde drobnou úpravou, pokud bude novela v dané podobě schválena. „Umožníme plánování směn elektronicky i pro interní zaměstnance podniků na naší platformě. Problém je, že se nyní rozvrh plánuje na papíru na nástěnce, nabídneme tedy na základě novely transparentnější možnost,“ vysvětluje Mařík.
Zaměstnavatelé musejí nově také garantovat poskytnutí odpočinku, příplatku nebo náhradního volna, případně také náhradu odměny z dohody za práci během svátku, příplatek za noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o sobotách a nedělích. Dohodáři také získají nárok na dovolenou.
„V důsledku změn zdraží pracovní síla, protože firmy zaplatí peníze navíc ve formě dovolené a obsluze dohod,“ míní Tomáš Kožnárek. Obecně pak mohou být novelou zaměstnavatelé tlačení k obcházení pravidel.
„Zvýší se náklady státu vinou nutnosti posílit kontrolní funkce. Přesný opak trendu, který by měly vlády prosazovat,“ říká Kožnárek. Finanční náklady by pro ně ale neměly být zdrcující. „Vzhledem k tomu, že dodržujeme veškerou legislativu, nárůst nákladů nebude podstatný,“ dodává.
„Navrhovaná opatření představují garanci rozvrhu pracovní doby u ‚dohod‘ a v neposlední řadě i minimálních standardů. Zajistí se tak větší transparentnost a předvídatelnost v těchto pracovněprávních vztazích,“ odpověděla mluvčí MPSV Eva Davidová na dotaz deníku E15, zda se podmínky u dohod mimo pracovní poměr zpřísňují proto, aby zaměstnavatelé dávali přednost jinému typu úvazků.
Při práci na dálku budou muset zaměstnanci mít písemnou dohodu, která bude obsahovat mimo jiné místo výkonu práce, způsob komunikace a způsob přidělování práce a její kontroly, způsob náhrady nákladů a způsob zajištění bezpečnosti práce, která by také měla být kontrolovaná spolu s místem výkonu.
Pravidla kontroly by měla být ve smlouvě sjednána; jedním z návrhů je fotodokumentace místa výkonu práce, i když praktická proveditelnost není jistá. Zaměstnanci ve firmě Grason mohou dnes pracovat zcela volně, záleží jen na výsledcích, kterých musejí dosáhnout. I proto si vedení neumí představit, že by v pracovní době chodilo zaměstnance kontrolovat.
Zaměstnavatelé budou nově muset písemně odůvodnit, proč zaměstnanci odmítli možnost pracovat na dálku. Technologická společnost LOGeco se domnívá, že by se práce z domova měla řídit jen domluvou v závislosti na osobní situaci, čistý home office všem umožňovat nechce.
„Myslím si, že obzvlášť mladým lidem do třiceti let home office neprospívá. Potřebují vzory na pracovišti a řád, nemohli by si jinak osvojit například manažerské nebo prezentační dovednosti a zpětně se jim to bude dohánět jen těžko,“ vysvětluje ředitel společnosti Miroslav Šilhan. Efektivnější je podle něj hybridní model, kdy část týdne tráví zaměstnanec doma a část v kanceláři.
Všechna nově navrhovaná pravidla vycházejí z evropské směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem (WLB) a o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (TPWC).
