U zahraničních pracovníků z EU jsou na druhém místě místo stavebnictví administrativní a podpůrné činnosti. „Celkově je podíl zahraničních pracovníků v Česku relativně malý. Když počítáme cizince z EU i zemí mimo EU, je to mezi pěti až šesti procenty,“ uvedl ředitel Multikulturního centra Praha Marek Čaněk.
Během posledních let se přitom čísla výrazně proměnila. „Cizinců pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii významně ubylo jak ve zpracovatelském odvětví, tak i ve stavebnictví a v dalších odvětvích,“ popsala socioložka Yana Leontiyeva ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Zatímco v roce 2008 pracovalo ve zpracovatelském průmyslu přes 48 tisíc cizinců ze zemí mimo EU, v roce 2014 jich bylo jen čtrnáct tisíc. Ve stavebnictví poklesl jejich počet z necelých 53 tisíc na 12,5 tisíce, ukázaly údaje ministerstva práce a sociálních věcí, Českého statistického úřadu a kvalifikované odhady počtu evidencí na úřadech práce za rok 2014.
Dosud přicházeli zahraniční pracovníci především ze Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu. Dál bude záležet především na vývoji bezpečnostní situace na Ukrajině
Důvodem byla ekonomická krize, v jejímž důsledku Česko významně omezilo vydávání pracovních povolení. Počet zahraničních pracovníků z EU naopak vzrostl. Část z nich obsadila i místa, která pracovníci ze třetích zemí opustili.
Dosud přicházeli zahraniční pracovníci především ze Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu. Budoucí vývoj je podle socioložky těžké předvídat. „Záleží především na vývoji bezpečnostní situace na Ukrajině. Myslím, že migrační potenciál z Ukrajiny není zdaleka vyčerpán,“ zdůraznila s tím, že poptávka stále výrazně převyšuje počet vydaných pracovních víz. A české firmy by měly zájem také o přicházející uprchlíky. Přijmout by jich mohly až pět tisíc, uvedl Svaz průmyslu a dopravy.
Dosud přicházeli zahraniční pracovníci především ze Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu. Dál bude záležet především na vývoji bezpečnostní situace na Ukrajině.
