Praha chce mít z bývalé budovy Komerční banky školu. Potřebuje k tomu změnu zákona

Bývalá vysočanská budova Komerční banky nyní slouží jako asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky. Do budoucna by tam mohli mít školu.

Bývalá vysočanská budova Komerční banky nyní slouží jako asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky. Do budoucna by tam mohli mít školu. Zdroj: ČTK/Kamaryt Michal

Kapacity škol v Praze a jejím okolí nebudou od září kvůli množství ukrajinských dětí stačit. Hlavní město hledá prostory, kde by školy mohly alespoň dočasně vzniknout. Praha 9 usiluje o budovu bývalé Komerční banky ve Vysočanech, která právě slouží jako uprchlické centrum. Překolaudace na školské zařízení však vyžaduje nejen přimhouřené oko stavebního úřadu, ale i změnu zákona.

„Nápor uprchlíků je největší v Praze a Středočeském kraji. Na jednotlivých městských částech bude třeba vytvořit nové školy. Stávající kapacita to v žádném případě nikde nepobere. I to je důvod, proč jsem před měsícem začal pátrat po možnosti využití této budovy pro školské zařízení,“ uvedl starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS).

„Naše představa je taková, že v budově chceme zřídit prostory pro výuku ukrajinských dětí. Poučení z jiné krizové situace, pandemie covidu, je takové, že se jakákoli školní absence na dětech ihned negativně projeví,“ dodal.

Administrativní budovu u metra Vysočanská nedávno koupil developer Central Group se záměrem ji pět let pronajímat, pak zbourat a na místě postavit byty. Společnost se mezitím dohodla s magistrátem na bezplatném užívání budovy jako asistenčního centra pro ukrajinské uprchlíky, které bylo dosud v Kongresovém centru. Dohoda platí prozatím na půl roku.

„Ještě několik let před získáním všech potřebných povolení k výstavbě bytů by pak mohla budova sloužit jako škola pro potřeby Prahy 9,“ uvedl majitel Central Group Dušan Kunovský.

Portlík nevidí v plánované demolici problém, škola by měla fungovat podle něj dočasně s tím, že se děti za pár let vrátí buď do své domoviny, nebo po zvládnutí jazyka přejdou postupně na české školy. Záleží to ovšem na ministerstvu školství, které má na starost koncepci vzdělávání školou povinných Ukrajinců.

Budovy škol musejí splňovat řadu velice přísných norem a překolaudovat administrativní budovu na školu není jednoduché. „Řešíme ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj nastavení zákona, který umožní rychle povolovat dočasné stavby. Nejde jen o nové dočasné stavby, ale také o možnost rychlých rekolaudací,“ řekl pražský náměstek pro místní rozvoj Petr Hlaváček (TOP 09).  „Překolaudovat administrativní budovu bývalé Komerční banky na školské zařízení by za normálních okolností bylo velice náročné, ne-li nemožné,“ dodal.

Šéf rezortu místního rozvoje Ivan Bartoš (Piráti) potvrzuje, že je to problém, který se musí vyřešit nejen kvůli Praze. „Budou se muset postavit nové školy,“ řekl ministr. „Spousta škol je z pohledu nových standardů nevyhovující, ať je to způsobem umělého osvětlení, nebo denním osvětlením pracovní plochy. Ale máme mnoho rekonstruovaných budov, v nichž škola právě kvůli těmto standardům být nemůže, přestože jsou úplně stejné jako budovy, ve kterých už školy léta jsou. Nad tím se musíme zamyslet,“ dodal Bartoš, podle kterého je nutná úzká spolupráce s rezortem školství.

Vláda počítá s nutností integrace asi 125 tisíc dětí, což má stát 12,3 miliardy korun. Pokud by do Česka přišlo z Ukrajiny 250 tisíc dětí, stávající kapacity škol by už nestačily. Stát by pak podle kabinetu musel začít zřizovat školy přímo v nouzových ubytovnách pro uprchlíky.

Video placeholde
Uprchlická krize: Jaké jsou cílové destinace ukrajinských uprchlíků? • Videohub