Nečekaný vyhazov, do důchodu zbývá ještě několik let a na nové zaměstnání ne a ne narazit. Noční můra. Kdo by chtěl těsně před penzí skončit na pracovním úřadě jako nežádoucí zboží nebo kvůli nezaměstnanosti žádat o předčasný důchod? Ministerstvo financí přichází s návrhem takzvaného předdůchodu, který by mohl pomoci některým z těch, kteří se do takové tíživé situace dostanou.
„Nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku představuje závažný celospolečenský problém. Tento návrh významně pomůže odpovědným lidem překlenout obtížné období jejich života,“ tvrdí ministr financí Miroslav Kalousek. Stát bude občanům s předdůchodem platit zdravotní pojištění a zároveň garantovat, že se na rozdíl od předčasného důchodu nezmění výše jejich starobní penze. Období, ve kterém bude člověk pobírat předdůchodové dávky, má totiž být z hlediska důchodového pojištění považované za takzvanou vyloučenou dobu, to znamená, že by výši „regulérního“ důchodu nemělo ovlivnit.
S návrhem ministerstva financí jsou spokojeni i zástupci odborů, kteří se již delší dobu snažili prosadit podobné opatření. O předdůchod bude podle všeho možné zažádat již od ledna 2013. I když se jedná o zajímavou možnost, jak překlenout tíživé období v předdůchodovém věku, nebude ji moci využít zdaleka každý.
Pouze pro klienty penzijních fondů. A ještě ne pro všechny!
Předdůchody budou vypláceny z třetího pilíře důchodového systému, tedy penzijního připojištění. Na naspořené prostředky má však klient penzijních fondů ve většině případů nárok až po dosažení důchodového věku. Pokud tedy pomineme výsluhovou penzi – což z důvodu, který zmíníme níž, zatím uděláme.
Po zavedení předdůchodů by si člověk mohl své peníze začít vybírat již o pět let dřív. Podmínkou je, že si nechá předdůchod vyplácet minimálně po dobu dvou let. Zároveň musí výše měsíční dávky dosahovat alespoň třiceti procent aktuální průměrné mzdy. „Minimální počáteční dávka je stanovena tak, aby dosahovala takové výše, která by s velkou pravděpodobností eliminovala možné čerpání dalších sociálních dávek ze systémů státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi a zároveň významným způsobem neomezovala přístup k této formě čerpání. U osob, na které je příslušná dávka cílena, se předpokládá, že bude plnit funkci jediného příjmu účastníka, ze kterého bude schopen hradit většinu svých výdajů,“ vysvětluje náměstek ministra financí Radek Urban.
Na první pohled vypadá tento návrh jako dobré řešení, jež může pomoci množství starších lidí, kteří se dostanou v předdůchodovém věku do obtížné finanční situace. Kolik z nich ale bude mít ve třetím pilíři naspořeno dostatek finančních prostředků? Jestliže v roce 2011 byla průměrná mzda 24 319 korun, člověk by musel pro dvouleté čerpání předdůchodu (s měsíční dávkou 7296 korun) mít na svém kontě u penzijního fondu alespoň 175 104 korun. „Podle odhadů ministerstva financí je v současné době řádově několik desítek tisíc účastníků s dostatečnými úsporami,“ tvrdí Radek Urban. Vláda tak dává lidem opět jasně najevo, že bez vlastních prostředků v doplňkovém důchodovém spoření to nemusí mít ve stáří vůbec jednoduché. „Vláda na reformu penzijního systému vsadila svůj politický kapitál. Musí se proto snažit donutit lidi, aby si spořili v nových produktech na důchod sami, a nespoléhali pouze na stát,“ komentuje to analytik společnosti Next Finance Martin Prokop.
Martin Prokop také věří, že tento princip může v praxi velmi dobře fungovat. Starším lidem prý pomůže při zvládání stresu spojeného s hledáním nového zaměstnání, mladší bude naopak motivovat k větším úsporám na důchod. Prokop však zároveň upozorňuje, že nároky na úspory potřebné k možnosti využití předdůchodu budou neustále stoupat: „Požadovaná měsíční renta se bude každý rok měnit v závislosti na růstu průměrné mzdy. Pokud bychom využili k odhadu stávající trend růstu mezd, potom za deset let by oněch 30 procent průměrné odpovídalo 11 077 korunám. I s tímto je nutné počítat při naší kalkulaci, kolik peněz si budeme odkládat stranou.“
Využití předdůchodů však nemusí nutně sloužit pouze lidem, kteří se ocitnou ve špatné finanční situaci. „Půjde o zajímavé řešení také pro bonitnější osoby, které už nebudou chtít pracovat a budou si chtít užít zaslouženého odpočinku s částí peněz, které posílali do třetího pilíře. Stát za ně bude platit zdravotní pojištění a zároveň nedojde ke krácení starobního důchodu,“ připomíná Dušan Šídlo, analytik společnosti Partners.
Přestoupit od transformovaného k účastnickému fondu půjde kdykoli
„Dávky předdůchodů bude možné čerpat jen z účastnického fondu v rámci doplňkového penzijního spoření. Tato možnost nebude existovat u transformovaného fondu. Pro využití možnosti předdůchodů bude účastník muset tedy nejprve přestoupit do účastnického fondu. Tento přestup bude poměrně jednoduchý a nebude možnost čerpání předdůchodů omezovat.“ říká Radek Urban.
Ministerstvo financí se tedy předdůchody snaží motivovat klienty současných penzijních fondů, aby po jejich transformaci, která proběhne na konci letošního roku, přestoupili do rizikovějších účastnických fondů.
O tom, jak budou předdůchody fungovat v praxi, se budeme moci s největší pravděpodobností přesvědčit už příští rok. Pokud mají být účinným prostředkem k řešení finančních problémů starších lidí, jejichž možnost uplatnit se na trhu práce s blížícím se důchodovým věkem nepochybně klesá, budou tito lidé muset zvýšit částku, kterou si v rámci penzijního připojištění pravidelně ukládají. V současné době fondům dávají penzijně připojištění Češi měsíčně 434 korun.
