Prezident se bude volit přímo, k vládě se přidala ČSSD | E15.cz

Prezident se bude volit přímo, k vládě se přidala ČSSD

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: ctk

Pavel Otto, ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
V roce 2013 vyberou hlavu státu lidé podobně jako volí senátory, prezidenta už nebude volit parlament. Poslanecká sněmovna napříč politickým spektrem krátce před polednem schválila novelu ústavního zákona, která to umožní. Většina poslanců - plných 159 ze 192 přítomných - byla pro, tři zákonodárci ODS byli proti a komunisté se zdrželi.

ČSSD měla dohromady tři požadavky, u nejspornějšího na omezení pravomocí v otázce výběru bankovní rady ČNB nakonec ustoupila. „Stejně jako kdykoliv předtím budeme hlasovat pro přímou volbu prezidenta,“ řekl po zhruba hodinové poradě klubu sociální demokracie její šéf Bohuslav Sobotka. „Nikdy jsme nebyli proti přímé volbě,“ přidal se předseda komunistů Vojtěch Filip. KSČM se hlasování zdržela.

Ihned po hlasování se začalo spekulovat, zda socialisté neprosadí svůj požadavek ohledně centrální banky v Senátu, kde mají většinu. Celý proces přijetí novely by se tak zkomplikoval a další postup by zřejmě museli posuzovat legislativní odbory obou parlamentních komor. Zatímco koaliční politici tvrdili, že přímá volba by byla v roce 2013 mrtvá, ČSSD oponovala, že sněmovna by mohla o senátním znění hlasovat. „Případné zpochybnění volby prezidenta považujeme za velké riziko,“ uvedla vicepremiérka a šéfka legislativní rady vlády za Věci veřejné Karolína Peake.

Sociální demokracie ujistila, že na svém požadavku trvat nebude. Klíčové ale bude rozhodnutí senátního klubu strany. „Jako předseda ČSSD doporučím senátorům zvoleným za sociální demokracii, aby tuto ústavní novelu v senátu podpořili beze změn,“ zdůraznil Sobotka. Dodal, že doporučení je v souladu s usnesením, které na svém posledním zasedání přijalo předsednictvo strany a jednohlasně se na něm usnesl i její poslanecký klub.

Sobotka označil za úspěch, že socialisté prosadili vedle dvou hlavních návrhů i dva dílčí. „Je tam demokratická pojistka - možnost prezidenta odvolat. A také jsme prosadili dvoukolovou volbu,“ vypočítal Sobotka

Napříč politickým spektrem se poslanci už dopoledne shodli na omezení imunity prezidenta jen na dobu výkonu funkce a na tom, že by hlava státu mohla zastavit trestní stíhání jen se souhlasem vlády. Milosti by naopak dál zůstaly v kompetenci pouze prezidenta.

Pod stůl naopak spadly návrhy ČSSD o jmenování vedení ČNB. Koalice odmítla, aby vedení centrální banky mohl prezident jmenovat jen se souhlasem vlády, i variantu, aby to mohl udělat jen se souhlasem Senátu.

Podle novely by voliči měli prezidenta vybírat ve dvou kolech, stejně jako volí senátory. Kandidáty by mohlo navrhovat alespoň 20 poslanců, 10 senátorů, nebo petice s alespoň 50 tisíci podpisy.

Prezident měl být napříště také odvolatelný - žalovat by ho mohl u Ústavního soudu Senát se souhlasem sněmovny, a to kvůli vlastizradě nebo pro „hrubé porušení ústavy“. Podání žaloby by musela v obou komorách podpořit ústavní většina zákonodárců, tedy 120.

Deset let pokusů o zavedení přímé volby prezidenta v Česku

4. prosince 2001

Sněmovna zamítla návrh ústavní novely, kterou předložila tehdejší čtyřkoalice KDU-ČSL, US, DEU a ODA. Omezovala imunitu zákonodárců a zaváděl přímou volbu prezidenta.

19. září 2002

Patem skončilo v Senátu schvalování ústavní novely, kterou chtěla skupina senátorů KDU-ČSL, US-DEU a ODA zavést přímou volbu prezidenta. Mezi senátory se nenašel dostatek hlasů pro zamítnutí, ale ani pro schválení.

27. listopadu 2002

Sněmovna v prvním čtení zamítla dvě poslanecké předlohy, jež měly umožnit přímou volbu hlavy státu. První předložili poslanci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU a druhou, která počítala s jednokolovou volbou, pak skupina poslanců ODS.

11. května 2005

Sněmovna zamítla novelu ústavy, která měla umožnit přímou volbu hlavy státu. Novelu navrhla v roce 2003 skupina poslanců koaličních stran ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU.

30. října 2008

Senát zamítl návrh na zavedení přímé volby prezidenta vypracovaný senátorem Janem Horníkem (Klub otevřené demokracie).

5. května 2009

Poslanci v prvním čtení podpořili vládní novelu ústavy, která měnila způsob volby hlavy státu na přímou. Vláda v lednu navrhla, aby byl do ústavy zaveden článek o tom, že prezident je volen v přímých volbách lidem. Přesné podmínky, jak bude prezident volen, měl určit až následný volební zákon. Norma ale nakonec nebyla přijata.

27. května 2010

Sněmovna neschválila návrh ČSSD na přímou volbu prezidenta. Ústavní novelu předložila ČSSD již v říjnu 2007. Sněmovna návrh projednávala v listopadu téhož roku, tehdy jej ale odročila.

10. června 2010

Vyjednávači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV) se dohodli na tom, že tyto strany začnou pracovat na legislativním návrhu na přímou volbu prezidenta. Zavedení přímé volby má ve svých volebních programech všech pět stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

8. prosince 2010

Sněmovna zamítla už v prvním čtení návrh ČSSD na přímou volbu prezidenta. Koaliční poslanci poukazovali na to, že novela vede k oslabení prezidentových pravomocí. Vadilo jim také, že by byl odvolatelný ve všelidovém hlasování. Návrh byl prakticky totožný s tím, který sociální demokracie neprosadila na poslední předvolební schůzi sněmovny v květnu.

15. června 2011

Vláda schválila návrh na zavedení přímé volby prezidenta. Vybrala variantu většinové dvoukolové volby, podobné jako při volbách do Senátu.

20. září 2011

Sněmovna zahájila proces schvalování vládního návrhu na zavedení přímé volby. Návrh prošel prvním čtením, které však ukázalo, že opozice bude chtít kromě způsobu volby upravit i prezidentské pravomoci.

9. prosince 2011

Poslanci poslali předlohu do závěrečného schvalování. Pozměňovací návrhy k vládní novele podali sociální demokraté a komunisté. Sporným bodem byl například způsob jmenování členů bankovní rady České národní banky.

14. prosince 2011

Sněmovna schválila přímou volbu prezidenta. Předlohu podpořili poslanci ze všech stran kromě komunistů, kteří se zdrželi. Podle novely by prezident měl být volen podobně jako senátoři, rozšíří se možnosti pro jeho odvolání, omezí imunita jen na funkční období a případné zastavení trestního stíhání bude muset spolupodepsat premiér či pověřený ministr. Naopak jmenování členů bankovní rady ČNB se nezměnilo.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video