Vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš naopak označil počínání Zemanových odpůrců na Albertově za ostudu vzhledem k přítomnosti dalších středoevropských prezidentů. „Udělali jsme si ostudu před celou Evropou,“ řekl Babiš. Zemanovi odpůrci měli podle něj jít protestovat na Hrad, ne na slavnostní odhalování pamětní desky roku 1989. Podle Babiše se situace mohla vyřešit Zemanovou omluvou.
Demonstrace podle Fialy ukázaly, že Zeman společnost nesjednocuje. „Lidé nesouhlasí s jeho politickým stylem a zahraniční politikou dokonce tak silně, že to vyjadřují formou veřejných akcí a protestů. Ukazuje se, že občanům není jedno, co se v naší zemi a s naší zemí děje, a to je dobře,“ uvedl Fiala.
OBRAZEM: Pražské protiprezidentské demonstrace
„Neberu to jako selhání těch účastníků, spíše je to závazek pro politiky,“ uvedl Zaorálek v Bruselu, kde je na jednání ministrů zahraničí EU. Politici by podle něj měli konat tak, aby společnost spojovali.
Ministr je například přesvědčen, že není možné zlehčovat to, co se stalo 17. listopadu 1989. „Žádné bití obušky v průběhu roku 1989 nepokládám za standardní… Připadá mi, že tohle zlehčovat nedává smysl a pak se člověk nediví, že společnost se dostává do varu,“ upozornil.
Reagoval tak na sobotní Zemanovo tvrzení, že protestní pochod studentů byl jednou z x demonstrací a že brutální policejní zákrok proti jeho účastníkům na Národní třídě nebyla žádná „krvavá řež“. Proti zpochybňování tvrdosti zásahu komunistické policie se už dříve postavili i další politici.
Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek událost nechtěl hodnotit s tím, že je v USA a nezná podrobnosti.
Štěpán Kubalík: Svoboda sametového kýče
Michal Horáček: Dnes všechno jde, ale na ničem nezáleží. To je daň za svobodu
