Česko v tomto směru představuje v evropské osmadvacítce výjimku. Vývoj v ostatních zemích je právě opačný. Příjem domorodců v unijním průměru dosahoval předloni necelých 17 tisíc eur, zatímco cizinci brali zhruba 14,5 tisíce, ukazují údaje statistického úřadu Eurostat.
Českou odchylku vysvětlují migrační odborníci několika faktory, například striktními podmínkami pro udělení povolení k pobytu. Po ekonomické krizi se kvůli jejich zpřísnění v Česku výrazně snížil počet cizinců ze třetích zemí. Zatímco v roce 2008 jich pracovalo například ve stavebnictví necelých 53 tisíc, předloni klesl jejich počet na 12,5 tisíce. Na jejich často hůře placené pozice přišli pracovníci z chudších unijních zemí, jako jsou Rumunsko či Bulharsko.
„Cizinci také často pracují agenturně, s hodně přesčasy, čímž se jejich příjmy zvyšují, byť hodinová sazba může být podobná jako u českých občanů,“ popisuje Lucie Trlifajová z Multikulturního centra Praha další z možných důvodů. Svůj podíl na vývoji, který jde proti evropskému trendu, mají také migranti zaměstnaní na vysoce kvalifikovaných místech a demografické rozložení, podle něhož je více cizinců v produktivním věku, tedy v období s vyššími příjmy.