Privatizaci MUS vyšetřovala bezzubá Kosatka

Policejní spis nazvaný Kosatka si řekl o pozornost veřejnosti před deseti lety. Tehdejší protikorupční služba české policie začala vyšetřovat privatizaci Mostecké uhelné společnosti, a jak bylo zvykem, nehodlala o něm poskytovat bližší informace. Přitom už leccos známé bylo. První vážný podnět totiž dal detektivům už v roce 1998 stát. Šéf Fondu národního majetku Roman Češka už tehdy upozornil, že lidé kolem Appianu skoupili akcie největší hnědouhelné společnosti za peníze, které si z ní vytáhli. A už tenkrát otevřeně hovořil i o tom, že majitelé Appianu převáděli miliardy korun z MUS na konta do Švýcarska anebo do zahraničních fondů – na různé investice. Policie ale použití peněz Mostecké uhelné k jejímu vlastnímu ovládnutí neprokázala.

Je to jen diskreditace

Druhý podnět k vyšetřování – v roce 2003, se objevil v momentu, kdy Mostecká uhelná, jejímž vlastníkem byla Appian Group, patřila k nejvážnějším uchazečům o koupi státního podílu v Severočeských dolech Chomutov. Okamžitě se objevily materiály, které upozorňovaly na divokou privatizaci MUS a poukazovaly na fakt, že Appian Group je „prázdnou schránkou“ bez finančních prostředků. Smeteny byly s tím, že jde o cílenou diskreditaci. Zájem na tom, aby Severočeské doly získala právě MUS, tehdy měla ČSSD. Politici z Lidového domu jsou ostatně s příběhem, který rozpletli až švýcarští vyšetřovatelé, spjati od samého začátku. Bývalý vlivný poslanec Josef Hojdar byl členem představenstva MUS, sociální demokracie měla silné postavení ve vedení všech tří severočeských hnědouhelných společností. Za prodej minoritního podílu státu v MUS přímo odpovídá sociálnědemokratická vláda Miloše Zemana.

Modelový příklad

Už Fond národního majetku doložil, že tři klíčoví manažeři MUS – Antonín Koláček, Luboš Měkota a Oldřich Klimecký působili ve firmě MV Invest, která v roce 1997 začala skupovat akcie dolů. Tehdejší protiargument, na který přistoupila i policie, zněl – na takovém propojení není nic divného, MV Invest je stoprocentně vlastněn MUS. Ano, a jsme u jádra věci. Společnost uzavře s personálně spřízněnou firmou jakoukoli obchodní smlouvu, jejím jediným smyslem je přelévání peněz z jednoho podniku do druhého. Ty jsou pak vyplaceny majitelům či manažerům spřízněné firmy anebo jsou použity na vykupování akcií. Takový řetěz česká policie nikdy buď nebyla schopná, anebo nechtěla ani popsat, natož rozetnout. Na českou obžalobu bývalých manažerů MUS a nově i Roberta Sýkory, bývalého sociálnědemokratického náměstka ministra průmyslu a Pavla Musely, zbrojaře, který se přátelil s vrcholnými politiky ČSSD, se tak čekalo dlouhých čtrnáct let. A nebýt Švýcarů, možná se čeká dodnes.

Kauzu rozetne švýcarský soud v říjnu

V procesu, který začal v polovině května v Bellinzoně, popsala švýcarská prokuratura dění z devadesátých let celkem jasně. Bývalí manažeři Mostecké uhelné společnosti podle ní z polostátních dolů odčerpali téměř šest miliard korun a peníze použili dílem pro sebe a dílem na odkup podílu, který v MUS vlastnil stát. Ten do roku 1999 vlastnil 46 procent akcií. Celkem čtrnáct miliard z pozdějšího prodeje akcií pak měli vyprat ve švýcarských bankách. Českému státu tak měli způsobit škodu ve výši 3,5 miliardy a samotné důlní společnosti 5,8 miliardy korun. V závěrečné řeči žalobci obviněné manažery označili za darebáčky, kteří si chodili do pokladny firmy štípnout peníze do vlastní kapsy. Švýcaři mají rozsudek vynést 10. října.

Pro české exmanažery – Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause, Jiřího Diviše a Oldřicha Klimeckého navrhuje prokurátorka De Falco Haldemannová pět let žaláře a úhradu všech škod: za údajné podvody, praní špinavých peněz a porušení povinností při správě cizího majetku. Šestý manažer, Belgičan Jacques de Groote by měl podle prokuratury dostat dva roky podmíněně.

Všichni obžalovaní požádali o zproštění viny.

Jak se hájili

Antonín Koláček třem soudcům trestního tribunálu řekl, že se vkládá do jejich rukou a je připraven přijmout vše, co přijde.

Marek Čmejla v závěrečné řeči uvedl, že obžalobě nerozumí a není mu jasnější ani nyní, po tolika dnech procesu, čeho se vlastně dopustil. Jak uvedl, nikdy ho prý nenapadlo, že transakce kolem MUS, které byly průběžně konzultovány a kontrolovány experty, budou někdy označeny za trestný čin.

Za zmatenou označil obžalobu i Jiří Diviš. Postup prokuratury přirovnal k chování komunistické prokuratury v padesátých letech v Československu. Petr Kraus se odvolal na Čapkovu pohádku. „Pejsek a kočička chtěli upéct dort. Moc chtěli, aby výsledek byl co nejlepší. Tak tam přidávali, co jim vždy samostatně chutnalo. Výsledkem byl paskvil, po kterém je bolelo bříško,“ řekl o obžalobě.

„Můj život je tímto procesem zničen. Zbytek svého života budu věnovat tomu, abych napravil svou pověst pošpiněnou výrazem profesionální lhář, který užila paní prokurátorka,“ konstatoval de Groote, bývalý představitel Světové banky a MMF. Ve službách exmanažerů MUS byl od roku 1999.