Na úřadech, ve školství a zdravotnictví, v armádě a u policie, ve státních firmách nebo na krajských a obecních úřadech pracuje téměř 950 tisíc lidí. To je 22,6 procenta všech českých zaměstnanců, zjistila Národní rozpočtová rada. Meziroční nárůst činí více než dvanáct a půl tisíce osob. Za posledních pět let veřejný sektor nabobtnal o 65 tisíc nových míst; provoz státu tak zdražuje.
V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie patří Česko poměrem zaměstnanců v soukromém a ve státním sektoru k horšímu průměru. Vyšší procento pracujících působí ve státních a samosprávných orgánech a subjektech v severských státech EU či ve Francii, naopak nejméně jich je v Německu, Nizozemsku nebo v Itálii. Vyplývá to z údajů Eurostatu.
„Jasně, srozumitelně a autoritativně jsme spočítali, kolik zaměstnanců vlastně má český sektor vládních institucí, kterému běžně říkáme sektor veřejný, nebo lidově erár,“ uvedl ke studii Mojmír Hampl, který se má stát novým šéfem Národní rozpočtové rady (NRR).
Z údajů je patrné nejen to, kolik lidí je placeno z peněz daňových poplatníků. Čísla také ukazují, jak množství těchto pracovníků v posledních letech roste a stále více zatěžuje veřejné finance. Opakovaně na to upozorňují odborníci.
„Do očí bijící je situace ve školství. Z mezinárodních srovnání je patrné, že úroveň českých žáků a studentů se zhoršuje, přestože se jim věnuje stále více pedagogů i nepedagogů,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček. Poukázal na to, že služby státu se přijímáním dalších lidí nezlepšují. „Potřebujeme reformy, nikoli nové zaměstnance,“ míní.
Například základní školy nyní navštěvuje přes 950 tisíc žáků, které učí téměř 90 tisíc pedagogů. Ještě na přelomu devadesátých a nultých let chodilo na ZŠ asi 1,25 milionu dětí, o jejichž vzdělání pečovalo přes 60 tisíc učitelů. Žáků tedy bylo o třetinu více a pedagogů o třetinu méně. Úroveň znalostí přitom od té doby klesla.
Kdo tvoří vládu České republiky:
Postupně vzrostl mimo jiné i počet policistů, který se pohybuje kolem 40 tisíc. V tomto ohledu patří Česko k evropským rekordmanům. Jeden český strážce zákona chrání kolem 250 občanů, méně jich má na starosti pouze jeho kyperský a maltský kolega. Oproti tomu v Rakousku či v Nizozemsku připadá jeden policista na 320 obyvatel.
Vedle pracovníků ve školství a v některých ozbrojených složkách podle studie NRR výrazně stouplo množství zaměstnanců u místních příspěvkových organizací, jako jsou muzea, galerie, knihovny, divadla, hvězdárny, kulturní střediska, sportoviště, filharmonie, zařízení sociální péče nebo technické služby. Personálně vládní sektor posílil i v případě krajských, okresních i fakultních nemocnic. Růst poštu míst zaznamenala i ministerstva a další ústřední orgány.
Naopak největší propad byl u obecních a krajských úřadů, a to především mezi roky 2019 a 2020, což zřejmě souvisí s pandemií koronaviru. Dále se zeštíhlila Správa železnic nebo Česká exportní banka. Víceméně stejný zůstal počet pozic u státních fondů a zdravotních pojišťoven.
Mojmír Hampl míní, že studii může kabinet Petra Fialy využít při své snaze o konsolidaci veřejných financí. „Redukci na výdajové straně státního rozpočtu by měla předcházet revize jednotlivých agend a služeb vykonávaných vládním sektorem a také kvality a kvantity, v jakých mají být tyto služby poskytovány tak, aby byly udržitelně financovatelné v dlouhém období,“ dodal Hampl s tím, že k takové analýze se však doposud žádná z předchozích vlád neodhodlala.
Srovnání s Evropou ukazuje, že shodit přebytečná kila by česká veřejná správa potřebovala. Ze států EU pracuje ve veřejném sektoru kolem 15 procent všech zaměstnanců v Portugalsku, Rumunsku, Španělsku nebo v Irsku. Premiantem je Německo, kde tento podíl činí něco přes deset procent. Na opačném konci tabulky je Švédsko, jehož orgány zaměstnávají třicet procent všech v zemi ekonomicky aktivních lidí.
