„Modrých karet vyžadujících vysokou kvalifikaci bylo na konci minulého roku z Ukrajiny jen čtyřicet pět,“ uvedl ředitel Multikulturního centra Praha Marek Čaněk.
Podle Jany Leontijevy ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR by se kvóta aspoň v prvních letech projektu mohla naplnit. Důvodem je nejistá situace na Ukrajině a v podstatě nemožnost podat žádost o povolení k pobytu nebo vízum za účelem zaměstnání jiným způsobem.
Nemyslí si ale, že by se tímto krokem Česku dlouhodobě dařilo získávat kvalifikované pracovníky, a to nejen z Ukrajiny. „To by se podle mého názoru musel změnit celkový přístup k migraci,“ uvedla s tím, že v současnosti je velmi restriktivní.
Projekt by ale mohl ulevit zaměstnavatelům, kterým příchod pracovníků komplikuje nefunkční systém Visapoint. „Domnívám se, že je to především reakce na stížnost několika vybraných českých zaměstnavatelů,“ uvedla Leontijeva. Cizincům se totiž v současnosti nedaří přes systém získat volný termín k pohovoru na konzulátu. Firmy pak nevědí, kdy a zda vůbec zaměstnanec nastoupí a jestli ho nepřetáhne konkurence z jiné země.
Konzulátům se uleví
Ukrajinští experti by se nově systému Visapoint měli úplně vyhnout. „Žadatelé o víza, kteří budou do projektu zahrnuti, budou mít zajištěn přístup pro podání žádosti a vyčlení se tak z řady žadatelů v systému Visapoint,“ uvedlo ministerstvo zahraničních věcí, které systém spravuje. Zmírnit by se tak měl podle resortu tlak na konzuláty na Ukrajině.
Podobná situace je ale také v Mongolsku nebo Vietnamu. Podle Čaňka jsou specifické projekty v oblasti pracovní migrace obecně problematické, protože zvýhodňují jen určité zaměstnavatele. Svaz průmyslu a dopravy také uvedl, že by ocenil, kdyby se zjednodušení vydávání pracovních povolení rozšířilo i na středně a nízkokvalifikované zaměstnance. Vláda projekt projedná 9. listopadu. V jeho plánu je i zhodnocení po půl roce fungování, rozšířit by se pak případně mohl i na další obory.
