Nejnákladnější je zbavit se pracovníka v Itálii. Například propustit dělníka v autoprůmyslu, který v podniku pracuje pět let, stojí českou firmu pětinásobek měsíční mzdy. V Itálii je to desetinásobek. Ve srovnání s ostatními evropskými státy ovšem Česko více chrání zaměstnance před výpovědí striktní definicí výpovědních důvodů v zákoníku práce.
„Ačkoli nákladově vychází propuštění zaměstnance v České republice relativně levněji než v západních zemích, je stále značně komplikované jak z důvodu složité a nejednoznačné právní úpravy, tak i z důvodu její nízké flexibility,“ říká Jan Procházka, advokát z Deloitte Legal CE.
Naprostým opakem je Belgie, kde zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z jakéhokoli důvodu. Určitou kompenzací je pak ovšem dlouhá výpovědní lhůta, která řadí Belgii v nákladnosti propouštění na druhé místo v Evropě.
Nejdražšími státy pro firmy, které potřebují propustit zaměstnance, jsou kromě Itálie Španělsko, Belgie, Švédsko a Norsko. Nejnižší náklady jsou ve střední a východní Evropě. Ve většině států zákony příliš nerozlišují finanční podmínky pro výpověď kvůli důvodům na straně zaměstnance a organizačním důvodům či ekonomickým problémům firmy.
Miloslav Kamiš: Česko ztrácí pozici země s levnou pracovní silou
Česko v tomto ohledu patří mezi pětinu zemí, kde je tento rozdíl největší. Studie brala v úvahu jak výplatu odstupného, které musí být zaměstnanci za určitých podmínek poskytnuto ze zákona, tak i náklady na odstupné poskytované zaměstnanci nad rámec zákona za účelem dosažení dohody se zaměstnavatelem.
